Vážení klienti a obchodní přátelé, přinášíme Vám přehled těch nejpodstatnějších a nejzajímavějších legislativních změn přijatých v měsíci dubnu roku 2016. Pevně věříme, že tyto informace pro Vás budou přínosné. Celý tým Advokátní a mediační kanceláře Purkyt & Co. Vám přeje příjemný a úspěšný měsíc květen 2016.
Nový zákon o zadávání veřejných zakázek
Nový zákon o zadávání veřejných zakázek byl přijat v souvislosti s povinností České republiky implementovat nové zadávací směrnice EU a jeho hlavním znakem je větší možnost volby zadavatele. Tím by měla být snížena administrativní zátěž, zjednodušeno a zrychleno zadávací řízení, ale současně zvýšena odpovědnost zadavatele.
Nový zákon o zadávání veřejných zakázek obsahuje zcela novou úpravu zadávání veřejných zakázek a uzavírání koncesních smluv. Systematicky je řazen od obecného ke konkrétnímu. Na mnoha místech dochází i ke změně terminologie. V novém zákoně byla vypuštěna většina institutů zavedených transparenční novelou v roce 2012, a to povinné předběžné oznámení, uveřejňování odůvodnění veřejné zakázky, kategorie významných veřejných zakázek (a rovněž významných koncesí) včetně povinnosti schvalování odůvodnění (či koncesního projektu), povinnost uveřejňovat subdodavatele, kterým bylo uhrazeno více než 10 % hodnoty (zůstává ale povinnost uveřejnění smlouvy a skutečně uhrazené ceny). Rovněž byla zrušena povinnost zadavatele ustanovovat hodnotící komisi (s výjimkou VZ nad 300 mil. Kč) a související procesní pravidla, a povinnost zadavatele posuzovat kvalifikaci a nabídky všech uchazečů – lze toto provést jen u vybraného dodavatele. Nově budou zadavatelé také povinni dodržovat mimo zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace zásadu přiměřenosti a zákaz bezdůvodného omezování soutěže. Mezi vymezené druhy zadávacího řízení přibyde řízení o inovačním partnerství. Zadavatel již nebude muset požadovat předložení podepsané smlouvy v nabídce.
V souvislosti s přijetím zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), účinného od 1.7.2016, budou zadavatelé povinni uveřejňovat uzavřené písemné smlouvy nad 50 tisíc Kč, aby daná smlouva nabyla účinnosti.
Bude-li chtít některý z v zákoně vymezených zadavatelů zadat veřejnou zakázku na dodávky, služby nebo stavební práce (v hodnotě na dodávky nebo služby nad 2.000.000,- Kč, nebo na stavební práce nad 6.000.000,- Kč) musí k tomu dle stanovených pravidel využít některý z novým zákonem vymezených druhů zadávacího řízení (zjednodušené podlimitní řízení, otevřené řízení, užší řízení, jednací řízení s uveřejněním, jednací řízení bez uveřejnění, řízení se soutěžním dialogem, řízení o inovačním partnerství, koncesní řízení, nebo řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu).
Za účelem výběru konkrétního druhu zadávacího řízení bude však prvním krokem zadavatele určení druhu veřejné zakázky (na dodávky, na služby, na stavební práce) a stanovení výše předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Dále pak již zadavatel postupuje v zadávacím řízení podle pravidel stanovených zákonem a je přitom povinen dodržet zadávací podmínky, které stanovil, a vždy zásady transparentnosti, přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Podmínky účasti v zadávacím řízení může zadavatel stanovit jako podmínky kvalifikace, technické podmínky, nebo obchodní nebo jiné smluvní podmínky vztahující se k předmětu veřejné zakázky.
Obecně zadavatel zahajuje zadávací řízení uveřejněním výzvy k podání nabídek a zadávací dokumentace na profilu zadavatele. Nabídky následně účastníci řízení podávají písemně, a to v elektronické podobě nebo v listinné podobě v řádně uzavřené obálce označené názvem veřejné zakázky. Po vypršení stanovené lhůty k podání nabídky zadavatel provede otevírání nabídek.
Zadavatel je povinen vybrat k uzavření smlouvy účastníka zadávacího řízení, jehož nabídka byla vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější podle výsledku hodnocení nabídek nebo výsledku elektronické aukce, pokud byla použita. Všem účastníkům zadávacího řízení zadavatel odešle oznámení o výběru, ve kterém uvede identifikační údaje vybraného dodavatele a odůvodnění výběru.
Elektronická evidence tržeb
Pod číslem 112/2016 Sb. vyšel ve Sbírce zákonů zcela nový zákon o evidenci tržeb. Jako první se do elektronické evidence zapojí hotely a restaurace, a to již od 1. prosince letošního roku, kdy zákon o evidenci tržeb nabude účinnosti.
Cílem nového zákona je podle jeho autorů omezení daňových úniků a narovnání podnikatelského prostředí. Podle zákona č. 112/2016 Sb. bude muset podnikatel (poplatník) nejpozději při uskutečnění tržby odeslat finanční správě datovou zprávu s údaji o této tržbě. Okamžitě po odeslání údajů obdrží poplatník tzv. fiskální identifikační kód a ten společně s dalšími nutnými údaji uvede na účtence, kterou bude povinen vystavit zákazníkovi. Kupující si podle kódu bude moci ověřit, zda údaje o tržbě byly skutečně odeslány daňové správě. Při výpadku spojení bude moci podnikatel vydat účtenku i bez unikátního kódu a povinné údaje bude muset odeslat ihned po obnovení připojení, nejpozději však do 48 hodin.
Podnikatelé si budou muset pořídit nebo upravit software tak, aby uměl odesílat povinná data. Na pořízení potřebného vybavení bude fyzickým osobám poskytnuta jednorázová daňová sleva ve výši až 5.000,- Kč podle výše daňového základu.
Nový zákon o evidenci tržeb nabude účinnosti 1. prosince 2016 a hned tímto dnem začnou nové povinnosti platit pro hotely a restaurace. Následně se do systému postupně zapojí také maloobchod a velkoobchod, poté všechny ostatní skupiny podnikatelů kromě některých vybraných řemesel a vybraných výrobních činností a služeb. Řemeslníci budou poslední skupinou, které se zákon o evidenci tržeb bude týkat.
Zákon o evidenci tržeb také počítá s tím, že Ministerstvo financí bude moci pořádat tzv. účtenkové loterie o věcné nebo peněžní ceny.
Současně se zákonem o evidenci tržeb vyšla ve Sbírce zákonů také novela č. 113/2016 Sb., kterou se mění některé související zákony. Konkrétně jde o zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích. V zákoně o dani z přidané hodnoty se mimo jiné mění zařazení stravovacích služeb, kromě podávání alkoholických nápojů, ze současné sazby 21 % do sazby 15 %. Novela nabývá účinnosti shodně se zákonem o evidenci tržeb, tedy 1. 12. 2016.
Vyšší daňové zvýhodnění pro rodiny s dětmi
Ve Sbírce zákonů v dubnu vyšla stručná novela č. 125/2016 Sb., kterou se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, a která především zvyšuje daňové zvýhodnění pro rodiny s více dětmi. Novela také osvobozuje od placení daně z příjmů malé solární elektrárny. Účinnosti novela nabyla dne 1. května.
Novela zákona o daních z příjmů zvyšuje daňové zvýhodnění o 100 korun měsíčně na druhé dítě a o 300 korun měsíčně na třetí a každé další dítě. Díky pozměňovacímu návrhu garančního rozpočtového výboru Sněmovny, bylo do novely vloženo přechodné ustanovení, které zajistí, aby se vyšší sleva na děti mohla uplatnit zpětně za celé zdaňovací období roku 2016. U zaměstnanců, kterým jsou nyní odečítány v měsíčních zálohách slevy ve stejné výši jako v roce 2015, dojde k dorovnání při ročním zúčtování záloh na začátku roku 2017.
Novela dále upravuje způsob zdanění u poplatníků provozujících malé výrobny elektřiny, zejména fotovoltaické elektrárny. Od začátku roku vstoupila v platnost rozsáhlá novela č. 131/2015 Sb. energetického zákona, která umožnila provozovat malé výrobny elektřiny s výkonem do 10 kW bez licence udělované Energetickým regulačním úřadem (ERÚ). Novela zákona o daních z příjmů reaguje na tuto změnu tím, že příjmy z elektřiny, na které nevyžaduje ERÚ licenci, budou zdaňovány jako ostatní příjmy podle § 10 odst. 1 písm. a). Podle tohoto ustanovení mohou být příjmy do 30 000 korun ve zdaňovacím období od daně z příjmů zcela osvobozeny.
Dalším novelizovaným ustanovením je § 24 odst. 2 písm. zr), kde se u veřejně prospěšných poplatníků zvyšuje limit na tvorbu fondu kulturních a sociálních potřeb z 1 % na 1,5 % úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců pro pojistné na sociální zabezpečení. V tomto případě novela reaguje na změnu vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb. Základní příděl, kterým je fond tvořen, se od 1. ledna 2016 zvýšil z 1 % na 1,5 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů.
Oprávnění policistů zadržet osvědčení o registraci vozidla vykazujícího nebezpečnou závadu
V souvislosti s novelou zákona o silničním provozu, o níž jsme informovali v přehledu legislativních změn přijatých v měsíci únoru, a která rozšířila pravomoc policistů při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích o oprávnění zadržet osvědčení o registraci vozidla vykazujícího nebezpečnou závadu, přijala Poslanecká sněmovna vyhlášku č. 133/2016 Sb., v níž závazně stanovuje, co bude za takovou nebezpečnou závadu považováno.
Nebezpečnou závadou, která vzhledem ke své povaze nebo rozsahu významně zvyšuje ohrožení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích nebo nepříznivé působení provozu vozidla nebo jízdní soupravy na životní prostředí, je (a)absence nebo odstranění podstatné části výfukového systému, (b)poškození brzdového systému vylučující jeho použití, zejména vyřazení jeho části z provozu, destrukce brzdových kotoučů a obložení, (c)absence čelního skla nebo jeho poškození na více než 50 % plochy, (d)zjevné nadměrné úniky provozních kapalin, (e)koroze nebo praskliny nosných částí zjevně narušující pevnost rámu nebo karoserie, (f)opotřebení nebo poškození pneumatik odhalující nosné vrstvy, (g)deformace rámu nebo karoserie dosahující sloupku A, u motocyklů značné deformace základních prvků rámu, (h)deformace nápravy včetně jejího uložení mající vliv na její pevnost, (i)zjevná deformace uložení motoru, například utržené úchyty, posunutí motoru, (j)deformace karoserie zasahující do vnitřního prostoru osádky vozidla, (k)deformace hlavních částí systému řízení, které zjevně ovlivňují bezpečné ovládání vozidla, například převodky, posilovače, spojovací tyče, hřídele volantu, (l)zjevné deformace nebo praskliny kol, (m)zjevný únik výfukových nebo jiných jedovatých plynů do prostoru řidiče nebo prostoru pro přepravu cestujících u vozidla kategorie M2a M3.