Vážení klienti a obchodní partneři, přinášíme Vám přehled těch nejpodstatnějších a nejzajímavějších legislativních změn přijatých v měsíci listopadu roku 2016. Pevně věříme, že tyto informace pro Vás budou přínosné. Celý tým Advokátní a mediační kanceláře Purkyt & Co. Vám přeje příjemný a úspěšný měsíc prosinec 2016 a krásné vánoční svátky prožité s těmi nejbližšími.
ZVÝHODNĚNÍ VEŘEJNÉ SLUŽBY PŘI POMOCI V HMOTNÉ NOUZI
Ve Sbírce zákonů vyšla v listopadu novela č. 367/2016 Sb., kterou se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, a která finančně zvýhodní uchazeče o zaměstnání, kteří budou ochotni odpracovat alespoň 20 hodin veřejné služby měsíčně. Účinnosti novela nabude od prvního dne třetího kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení ve Sbírce zákonů, tedy 1. února 2017.
Novela se týká lidí, kteří pobírají příspěvek na živobytí déle než půl roku a přitom nevykonávají veřejnou službu ani žádné krátkodobé zaměstnání. Tito lidé nyní podle zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, pobírají částku jen na úrovni existenčního minima, novela jim ale umožní zvýšení této částky. Když uchazeč o zaměstnání odpracuje alespoň 20 hodin veřejné služby měsíčně, dostane navíc 40 % rozdílu mezi životním a existenčním minimem. Obě tyto částky jsou definované zákonem č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a pro rok 2016 činí pro jednotlivce existenční minimum 2.200,- Kč a životní minimum 3.410,- Kč měsíčně. S navýšením těchto částek pro rok 2017 se nepočítá.
Za nesplnění veřejné služby žádné sankce hrozit nebudou. Pokud bude mít uchazeč o zaměstnání při výkonu veřejné služby výdaje na dopravu, bude mu kompenzováno až 300,- Kč měsíčně. Krajské úřady práce pak budou obcím poskytovat až 1.000,- Kč jako příspěvek na pracovní prostředky pro osoby, které budou vykonávat veřejnou službu. Při přidělování veřejné služby by úřady měly brát ohled na dosažené vzdělání a profesní praxi uchazeče.
Novela také upravuje odůvodněné náklady na bydlení pro účely příspěvku na živobytí, do nichž se nově mají započítávat prokazatelně vynakládané výdaje, avšak maximálně do výše 75 % normativních nákladů na bydlení podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře.
PŘÍSNĚJŠÍ TRESTÁNÍ PODPORY TERORISMU
Další novelou, která v listopadu vyšla ve Sbírce zákonů, je novela č. 368/2016 Sb., kterou se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. Byla schválena ve zrychleném řízení již v prvním čtení a do trestního zákoníku mimo jiné zavádí nové samostatné trestné činy "financování terorismu", "podpora a propagace terorismu", "vyhrožování teroristickým trestným činem" a "účast na teroristické skupině". Novela nabude účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jejího vyhlášení, tedy již 1. ledna 2017.
Novelou se nejen zavádějí některé nové trestné činy, ale také se zpřísňují tresty za činy týkající se terorismu. Za finanční či materiální podporu teroristické skupiny nebo jejího člena bude nově hrozit až 12 let odnětí svobody a propadnutí majetku. Vyšší tresty také budou hrozit za stávající trestné činy loupeže, krádeže, zpronevěry, podvodu či vydírání, pokud budou spáchány s úmyslem umožnit nebo usnadnit teroristický trestný čin nebo financování terorismu. Za veřejné schvalování spáchaného teroristického útoku nebo za veřejné vychvalování jeho pachatele bude hrozit vězení na 3 až 12 let.
Kromě trestního zákoníku se novelou č. 368/2016 Sb. mění i související ustanovení v zákoně č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, tzv. trestním řádu, v zákoně č.119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu, tzv. zákoně o zbraních, a v zákoně č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim.
ÚŘEDNÍ KONTROLY DOMÁCÍCH KOTLŮ
Nejkontroverznější změnou, kterou novela č. 369/2016 Sb., kterou se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, přináší, je nová pravomoc úředníků vstoupit do domácnosti a zkontrolovat, čím lidé topí ve svém kotli.
Fyzická kontrola kotle v domácnosti má být podle novely až krajním řešením při důvodném podezření, že je v domě spalován odpad, a to opakovaně i přes upozornění a výzvu k nápravě. Úředníci obce by kontrolu měli provádět společně s odborníkem na technický stav kotle. Kontrolovat se bude vlastní zařízení (kotel), topivo a bude odebrán vzorek popela ke zkoumání. Pokud se prokáže, že v kotli byly spalovány odpadky, bude lidem hrozit až padesátitisícová pokuta. Stejně vysoká pokuta bude hrozit i za nevpuštění kontrolujícího úředníka do domácnosti.
Novela dále upravuje vjezd automobilů do nízkoemisních zón, konkrétně uznávání plaket ze zahraničí. Upravují se také pravidla pro vyhlašování a ukončování smogových situací a regulací, zejména v situacích, kdy zvýšené koncentrace některých látek v ovzduší rychle poklesnou. Pro vyšší ochranu obyvatel budou v zákoně o ochraně ovzduší nově stanoveny imisní limity pro určité částice polétavého prachu a emisní limity pro zdroje zápachu.
Účinnosti novela nabude 1. ledna 2017.
ODSTRANĚNÍ CHYBY V ZÁKONĚ O POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH
Ve Sbírce zákonů vyšla tento měsíc novela č. 370/2016 Sb., kterou se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Předpis má odstranit problémy, které obcím přinesla zatím poslední novelazákona o pozemních komunikacích, a které se týkají zejména možnosti obcí ukládat infrastrukturu do tělesa komunikací v zastavěné části obce. Novelu č. 370/2016 Sb. přijala Poslanecká sněmovna ve zrychleném řízení, účinnosti nabude třicátým dnem po vyhlášení, tedy 14. prosince 2016.
Novela, kterou Poslanecká sněmovna přijala 14. září 2016 již v prvním čtení, je reakcí na neúmyslnou chybu v novele č. 268/2015 Sb., kterou byl naposledy změněn zákon o pozemních komunikacích. Chyba vznikla špatným přečíslováním odstavců při tvorbě senátního pozměňovacího návrhu, který následně poslanci přijali. Zákon o pozemních komunikacích tak v současném znění neumožňuje obcím podélné uložení vodovodního nebo kanalizačního řadu či podobných infrastruktur do tělesa jiných komunikací než místních. Obce ale protínají i silnice státní a krajské, a pokud mají být např. kanalizační systémy propojeny, nelze se těmto komunikacím vyššího řádu vyhnout. Novela č. 370/2016 Sb. tedy znovu umožní ukládat podélně infrastrukturu do tělesa komunikací v zastavěné části obcí a příslušná ustanovení tak vrátí do podoby před přijetím novely č. 268/2015 Sb.
Dále novela upravuje současné pravidlo, podle kterého je speciálním stavebním úřadem každý obecní úřad v České republice. Nově by působnost speciálního stavebního úřadu ve věcech místních komunikací měly vykonávat obecní úřady obcí s rozšířenou působností.Opět jde o návrat k předchozí praxi, protože se ukázalo, že obce I. a II. stupně nemají kvalifikované pracovníky, kteří mohou činit rozhodnutí na úrovni speciálního stavebního úřadu. Docházelo tak k tomu, že malé obce musely uzavírat smlouvy s obcemi s rozšířenou působností, což přinášelo další náklady.
SNÍŽENÍ DPH U STRAVOVACÍCH SLUŽEB
Současně se zákonem č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, vyšla ve Sbírce zákonů také novela č. 113/2016 Sb., kterou se mění některé související zákony. Souhrnnou novelou souvisejících zákonů se mimo jiné mění zákon č. 235/2004 Sb., o DPH, a v něm se s účinností od 1. prosince 2016 snižuje sazba DPH pro stravovací služby ze současných 21 % na 15 %. Snížení sazby DPH se netýká podávání alkoholických nápojů.
Novela č. 113/2016 Sb., kterou se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb, konkrétně mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích.
Od 1. prosince 2016 došlo u stravovacích služeb ke snížení DPH ze základní sazby 21 % na úroveň první snížené sazby 15 %. Do přílohy č. 2 zákona o DPH tak přibyla nová položka č. 56 obsahující stravovací služby a podávání nápojů, s výjimkou podávání alkoholických nápojů a tabákových výrobků. V základní sazbě daně i nadále zůstává dodání alkoholických nápojů, tabákových výrobků a dalšího doplňkového sortimentu, které je dodáním neboli prodejem zboží. Snížení DPH se dále netýká stravovacích služeb poskytovaných v souvislosti s výchovou a vzděláváním (§ 57 zákona o DPH) a stravovacích služeb poskytovaných v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb (§ 58 zákon o DPH) a s poskytováním sociálních služeb (§ 59 zákona o DPH), tyto stravovací služby již jsou od daně osvobozeny bez nároku na odpočet daně.
NOVELA ZÁKONA O VINOHRADNICTVÍ A VINAŘSTVÍ
K omezení falšování vína a k potírání černého trhu s vínem Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství. Pokud novelu schválí Senát a podepíše prezident, měla by nabýt účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jejím vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Sudové víno se podle novely bude smět prodávat jen u výrobců nebo dovozců vína, nově ale bude výrobcem i ten, kdo si víno nechá vyrobit. Ostatní prodejci budou muset používat znovu nenaplnitelné nádoby s jednorázovým uzávěrem, například lahve nebo bag-in-boxy. Novelou se také zcela zakazuje prodej vína z automatů.
Novela pamatuje i na podmínky prodeje dováženého vína. Dovozci budou muset nově do 12 hodin nahlásit státu dovoz vína, které pak budou muset nechat deset dnů ve skladu, aby mohlo být zkontrolováno.
Na hrdle každé lahve bude povinně záklopka, označená trikolorou vlajky, tzv. logotypem, jehož přesnou podobu má určit prováděcí předpis. Tento logotyp jednoznačně určí původ vína.
Novelou se také zvyšují pokuty za porušení zákona, a to až desetinásobně, maximální pokuta tak nově dosáhne až 50 milionů korun. Zohledněna jsou nová evropská nařízení, která opět umožní další výsadbu vinic o rozloze cca 200 ha ročně.
NOVELA ZÁKONA O PLATEBNÍM STYKU
Dalším z nových předpisů, který Poslanecká sněmovna připravuje a který již schválila na své 50. schůzi, je novela zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku. Novela má mimo jiné přinést všem spotřebitelům možnost otevření základního platebního účtu v kterémkoli členském státě na území Evropské unie. Účinnosti má s výjimkou několika ustanovení nabýt prvním dnem třetího kalendářního měsíce po dni jejího vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Podle Ministerstva financí má novela posílit ochranu spotřebitelů na finančním trhu a zajistit jejich lepší informovanost. Banky budou mít nově povinnost v souladu s požadavky EU nabízet základní platební účet za přiměřenou cenu, a to v kterémkoliv státě Evropské unie. Při změně účtu budou muset banky dodržovat jednotný postup a umožnit spotřebitelům porovnat ceny jednotlivých služeb. Při převodu účtu do jiné banky by pak klientům měly zůstat nastaveny všechny jejich trvalé platební příkazy a inkasa. Při uzavření smlouvy s bankou obdrží spotřebitel standardizovaný dokument, v němž budou uvedeny všechny poplatky související s platebním účtem. Tím se také sjednotí terminologie sazebníků všech bank.
Na návrh rozpočtového výboru bylo také do novely vloženo ustanovení, které má usnadnit řešení sporů u karetních transakcí, a to v rámci standardního rozhodčího řízení. Podnikatelé, kteří budou chtít přijímat platby kartami, bude muset banka výslovně upozornit, že mají nárok na uzavření rozhodčí doložky. Novinkou je také rozšíření pravomoci finančního arbitra, který bude smět nově rozhodovat i spory týkající se jiného než běžného účtu.
Novela je poměrně rozsáhlá a kromě zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, by měla měnit také některá související ustanovení v zákoně č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, v zákoně č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, a v zákoně č. 526/1990 Sb., o cenách.
TZV. ZELENÁ NAFTA I U ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY
Poslanecká sněmovna rovněž schválila novelu zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, podle které by vratku spotřební daně z nafty měli dostávat i zemědělci v živočišné výrobě, rybníkáři a firmy hospodařící v lesích. Předpis nyní posuzuje Senát. Účinnost novely je s výjimkami navržena od prvního dne třetího kalendářního měsíce následujícího po vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Na vratku spotřební daně z motorové nafty spotřebované v zemědělské prvovýrobě, tzv. zelenou naftu, dosud mají podle § 57 zákona o spotřebních daních, nárok jen zemědělci podnikající v rostlinné výrobě. Tato daň se vrací ve výši 4,38 Kč za jeden litr nakoupených minerálních olejů. Novela zákona měla původně umožnit žádat o vratku spotřební daně také podnikům se živočišnou výrobou, a to ve stejné výši, jakou dostávají zemědělci hospodařící v rostlinné výrobě. Poslanci ale přijali novelu v podobě komplexního pozměňovacího návrhu, který pro období od 1. července 2017 do 31. prosince 2018 zavádí tři sazby daně podle tzv. intenzity živočišné výroby.
Komplexní pozměňovací návrh obsahuje tři znění paragrafu 57 podle začátku platnosti této části zákona. V prvním období do konce června 2017 by podle návrhu zákona měly podniky hospodařící v živočišné výrobě dostávat vratku ve výši 90 procent spotřební daně a zemědělci v rostlinné výrobě vratku ve výši 40 procent daně. Od 1. července 2017 do 31. prosince 2018 předpokládá návrh zákona vratky spotřební daně ve výši 40 %, 60 % a 90 % spotřební daně odstupňované podle intenzity chovu hlavních druhů hospodářských zvířat. Čím více zvířat budou chovat zemědělci na jednotku plochy, tím větší vratku spotřební daně dostanou. Od 1. ledna 2019 by se měly vratky spotřební daně sjednotit pro všechny činnosti v zemědělské prvovýrobě na 4,38 Kč za jeden litr nakoupených minerálních olejů.
Novela umožní žádat o vratku spotřební daně z motorové nafty od 1. července 2017 i poplatníkům, kteří hospodaří v lesích a v rybníkářství, a to (stejně jako ostatním) do šesti měsíců ode dne, kdy mohli nárok uplatnit poprvé.
VÝROČNÍ ZPRÁVY FIREM A DALŠÍ POVINNÉ INFORMACE
Novela zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, kterou zatím schválila Poslanecká sněmovna, ukládá některým velkým firmám novou povinnost uvádět ve svých výročních zprávách i nefinanční informace týkající se ochrany životního prostředí, respektování lidských práv, sociálních otázek nebo boje s korupcí. Účinnosti má nabýt od 1. ledna 2017.
Novela zákona je reakcí na požadavky dané evropskou směrnicí č. 2014/95/EU, kterou se mění směrnice č. 2013/34/EU. Nová povinnost se bude týkat obchodních společností, jež jsou subjekty veřejného zájmu, pokud k rozvahovému dni překročí kritérium průměrného počtu 500 zaměstnanců v průběhu účetního období. Pojem "subjekt veřejného zájmu" je v zákoně o účetnictví definován v § 1a, jde např. o banky, spořitelní a úvěrová družstva, pojišťovny, zajišťovny, penzijní společnosti, zdravotní pojišťovny a firmy s veřejně obchodovanými cennými papíry.
Tyto výše uvedené velké společnosti budou muset podle novely od příštího roku ve svých výročních zprávách, případně v samostatných zprávách, informovat o přijatých opatřeních týkajících se otázek životního prostředí, sociálních a zaměstnaneckých, respektování lidských práv a boje proti korupci a úplatkářství. Zprávy budou muset podle novely obsahovat i popis výsledků, které tato opatření přinesla. Auditor pak bude ověřovat, zda daná společnost tyto informace ve zprávě uvedla.
NIŽŠÍ DPH U TISKU
Ve zrychleném řízení schválila Poslanecká sněmovna novelu zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, kterou se snižuje sazba DPH u novin a časopisů. Od 1. ledna 2017 by podle novely měly být noviny a časopisy přeřazeny z nynější patnáctiprocentní sazby daně z přidané hodnoty do sazby desetiprocentní.
Stručnou novelou se položka "noviny a časopisy" přesouvá z přílohy 3 zákona o DPH do přílohy 3a, tedy ze seznamu zboží podléhajícího patnáctiprocentní sazbě do seznamu zboží, které je daněno 10%. Definice novin se přitom nemění, zůstává stejná jako ve stávajícím znění zákona č. 235/2004 Sb.
Druhá snížená desetiprocentní sazba DPH se nyní vztahuje na knihy, kojeneckou výživu, léky pro lidi i zvířata a také na zvláštní výživu pro lidi s celiakií a fenylketonurií, noviny a časopisy by do ní měly patřit od 1. ledna 2017.
PRVNÍ NOVELA OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU
Poslanecká sněmovna schválila ve třetím závěrečném čtení novelu občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., který nabyl účinnosti 1. ledna 2014. Většina změn má nabýt účinnosti dva měsíce po vyhlášení novely ve Sbírce zákonů.
První novelou nového občanského zákoníku se má do legislativy vrátit předkupní právo na podíl spolumajitele nemovitosti. Předkupní právo, které má mimo jiné přispět k scelování vlastnických podílů, by se do občanského zákoníku mělo vrátit s platností od 1. ledna 2018.
V oblasti bytového práva dojde ještě k prodloužení lhůty pro vyklizení bytu zvláštního určení, a to ze současných tří měsíců na šest měsíců. Navíc, pokud bude s nájemcem v době jeho úmrtí žít nejméně jeden rok jiná postižená osoba nebo osoba starší 70 let, automaticky na ni přejde nájem bytu zvláštního určení. U všech nájmů se pak má snížit maximální kauce na nájemní byt ze šestinásobku na trojnásobek nájemného.
Dalšími změnami, které přináší první novela zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jsou:
PRVNÍ NOVELA ZOK
Kromě historicky první novely nového občanského zákoníku schválila Poslanecká sněmovna rovněž první novelu zákona č. 90/2012 Sb., zákona o obchodních společnostech a družstvech, tzv. zákona o obchodních korporacích (ZOK). Novelou, která má nabýt účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení, se částečně obnovuje právo zaměstnanců na zastoupení v radách firem.
V současné době je zastoupení zaměstnanců v dozorčích radách povinné jen u státních podniků. V ostatních obchodních společnostech bylo povinné zastoupení zaměstnanců v radách zrušeno k 1. lednu 2014 s účinností nového zákona o obchodních korporacích. Novela má opětovně zavést právo zaměstnanců na účast v radách podniků jen pro podniky, které zaměstnávají více než 500 lidí. Zaměstnanci by podle novely měli mít právo obsadit jednu třetinu míst v dozorčí radě, další dvě třetiny by volila valná hromada. Ve společnostech, které nemají dozorčí radu, by zaměstnanci měli nárok na zastoupení ve správní radě. Společnosti s více než 500 zaměstnanci pak budou muset upravit stanovy a převolit dozorčí rady do dvou let od nabytí účinnosti novely.