Vážení klienti a obchodní partneři,
přinášíme Vám přehled těch nejpodstatnějších a nejzajímavějších legislativních změn přijatých v posledním měsíci roku 2016. Pevně věříme, že tyto informace pro Vás budou přínosné. Celý tým Advokátní a mediační kanceláře Purkyt & Co. Vám přeje příjemný a úspěšný start do nového roku 2017
Spolu s usnesením o přehlasování prezidentského veta Poslaneckou sněmovnou č. 15/2017 Sb. byla v lednu publikována ve Sbírce zákonů novela č. 14/2017 Sb., kterou se mění zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů. Tato novela zakazuje členům vlády a dalším funkcionářům vlastnit média. Společnosti, v nichž má člen vlády více než 25 %, se podle novely již nedostanou k dotacím, investičním pobídkám a veřejným zakázkám.
Zákon č. 14/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, zavádí centrální evidenční místo, které bude spravováno Ministerstvem spravedlnosti a kam budou veřejní funkcionáři podávat oznámení o majetku. Evidence bude vedena elektronicky a první oznámení budou muset politici podat již při nástupu do funkce. Oznámení budou nově podávat i soudci a státní zástupci, tato oznámení ale bude spravovat Nejvyšší soud. Oznámení o majetku budou pro veřejné činitele veřejná, pro soudce a státní zástupce neveřejná. Novela také zvyšuje sankce za porušení zákona.
Členové vlády, ale také senátoři, poslanci, zastupitelé různých úrovní a další veřejní funkcionáři nesmí podle novely být provozovateli rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavateli periodického tisku ani společníky, členy nebo ovládajícími osobami právnických osob, které jsou provozovateli rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavateli periodického tisku. Všechny takové činnosti budou muset ukončit do dvou měsíců od nástupu do funkce, případně budou muset společnost opustit, pokud tak neučiní, ztratí ve firmě hlasovací práva.
Další významnou změnou, kterou novela přináší, je, že všechny společnosti, v nichž bude mít člen vlády více než čtvrtinový podíl, se nebudou smět ucházet o veřejné zakázky, dotace a investiční pobídky.
Účinnosti zákon č. 14/2017 Sb. nabude 1. září 2017, zákaz účasti v zadávacích řízeních a zákaz poskytnutí dotace ale začne platit už od 15. dne po vyhlášení novely ve Sbírce zákonů, tedy již 9. února 2017.
Díky již Senátem schválené novele zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, jež nyní čeká na podpis prezidenta republiky, nebudou motoristé muset vyřizovat změny v registru vozidel jen na úřadech v místě bydliště či sídla firmy. Nově bude možné provést změny na jakémkoliv úřadě obce s rozšířenou působností.
Hlavní změnou, kterou novela přináší, je ulehčení zápisu změn v registru vozidel. V současné době změna vlastníka probíhá pomocí jednoho formuláře při jedné návštěvě registru, a to v místě bydliště původního provozovatele (prodávajícího), přesněji řečeno na úřadě, kde je zapsán původní vlastník vozidla. Na úřad se dostaví společně prodávající i kupující nebo jen jeden z nich s plnou mocí druhého, případně mohou oba účastníci zmocnit třetí osobu. Až novela nabude účinnosti, bude možné navštívit registr vozidel v místě, které vlastníkovi auta nejvíce vyhovuje. Změnu vlastníka, odhlášení či vyřazení vozidla bude možné provést na jakémkoliv úřadě obce s rozšířenou působností, bez ohledu na to, zda tam má žadatel místní příslušnost. Do novely bylo rovněž vloženo ustanovení, které stanoví, že pokud prodávající nebo kupující neposkytne součinnost při převodu vozidla, bude moci úřad tuto změnu zapsat na žádost druhé strany, tedy nového nebo původního vlastníka. Novela také zjednodušuje registraci veteránů.
Výrobci by nově měli na víčko od palivové nádrže nebo do jeho okolí umisťovat údaje o pohonných hmotách nebo alternativním palivu, na které auto jezdí. Stejné údaje budou muset být vyvěšeny v blízkosti nabízených vozidel ve všech prodejních místech. Novela se zabývá i nedovolenými úpravami vozidel, např. při odstranění filtru pevných částic z dieselového motoru bude muset autoservis povinně písemně upozornit provozovatele, že vozidlo tím ztrácí technickou způsobilost k provozu. Upozornění na nezpůsobilost k provozu bude muset být i součástí prodejní inzerce.
Ministerstvo dopravy získá novelou oprávnění poskytnout údaje o provozovatelích vozidel výrobcům aut nebo jejich autorizovaným zástupcům, a to v případech, kdy zjistí závady a rozhodnou se auta svolat ke kontrole. Získaná data nebude smět výrobce nebo jeho zástupce použít k jinému účelu.
Senátem schválená novela nabude účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po dni jejího vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Poslanecká sněmovna schválila vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní, tzv. daňový balík či balíček. Jde o novelizaci hned několika daňových zákonů, která mimo jiné přináší vyšší daňovou slevu na děti. Daňový balík musí ještě projednat Senát a podepsat prezident, účinnosti má s několika výjimkami nabýt 1. dubna 2017.
Stručný přehled změn v oblasti daní:
Novela zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, kterou v lednu schválila Poslanecká sněmovna, zavádí do zákona o dani z přidané hodnoty další institut tzv. nespolehlivé osoby. Cílem zavedení tohoto nového institutu je zabránit situacím, kdy byl plátce daně označen za nespolehlivého, potom účelově zrušil svoji registraci plátce, tím se tzv. očistil, a následně se opět zaregistroval jako plátce. Podle návrhu zákona se nespolehlivou osobou může stát jakákoli fyzická nebo právnická osoba, pokud závažným způsobem poruší své povinnosti vztahující se ke správě DPH. O nespolehlivosti osoby rozhodne správce daně rozhodnutím. Dojde-li ke zrušení registrace nespolehlivého plátce, stává se tato osoba nespolehlivou osobou okamžikem, kdy přestane být plátcem. Stejně jako v případě nespolehlivého plátce vydá GFŘ podrobnou informaci, ve které bude upřesněno, kdo bude jako nespolehlivá osoba označen.
Nejvyšší soud přijal ve čtvrtek 5. ledna 2017 stanovisko k elektronické komunikaci mezi justicí a účastníky řízení. Stanovisko má vnést jasná pravidla do elektronické komunikace mezi soudy a účastníky řízení, a to zejména do komunikace prostřednictvím datových schránek.
Nejvyšší soud svým stanoviskem například jasně konstatoval, že dokument podaný prostřednictvím vlastní datové schránky se považuje za řádně podepsaný úkon, i když neobsahuje uznávaný elektronický podpis, a není už nutné ho doplňovat originálem v listinné podobě. Pokud ale účastník řízení zašle dokument z datové schránky, která náleží někomu jinému, pak je elektronický podpis nutný.
Procesní úkon učiněný prostřednictvím datové schránky má stejné účinky jako úkon učiněný písemně s podpisem osoby, pro kterou byla datová schránka zřízena. V případě právnické osoby má podání datovou schránkou stejné účinky jako písemný dokument podepsaný oprávněným zástupcem firmy.
Soud pak do datové schránky doručuje písemnosti vždy, pokud ovšem nebyly doručeny při jednání nebo jiné příležitosti. Pochopitelně také musí doručení datovou schránkou umožňovat povaha doručovaných písemností. V případech, kdy má fyzická osoba více datových schránek, např. jednu osobní schránku a druhou jako podnikající osoba, doručuje se vždy do té, která odpovídá povaze písemnosti. Za doručenou se ale pokládá i písemnost doručená do "nepříslušné" datové schránky téže fyzické osoby.
I. V občanském soudním řízení lze učinit podání mimo jiné i písemně, tj. v listinné podobě, v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě nebo telefaxem (§ 42 odst. 1 o. s. ř.). Podáním učiněným v elektronické podobě se rozumí dokument ve formě datové zprávy, v němž účastník v občanském soudním řízení projevil vůli směřující k uplatnění procesních práv, ke splnění procesních povinností nebo k jiným procesním následkům, jež jsou spojeny s tímto projevem vůle, popřípadě část takového dokumentu, v níž je obsažen účastníkův projev vůle. Totéž obdobně platí v trestním řízení pro podání stran nebo jiných subjektů, které mají obdobné postavení jako strany (§ 59 odst. 1 tr. řádu).
Elektronický nosič (tzv. obálka nebo kontejner) doprovázející takový dokument je součástí podání v uvedeném smyslu, ledaže by z obsahu projevené vůle účastníka (strany či jiné osoby) vyplývalo něco jiného.
II. Byl-li z datové schránky toho, kdo činí úkon, nebo jeho právního zástupce odeslán do datové schránky soudu elektronický dokument, který obsahuje podání ve věci samé, považuje se za řádně podepsaný úkon ve smyslu § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů, i když takové podání ani jeho přílohy neobsahují uznávaný elektronický podpis. Proto již není třeba vyžadovat doplnění takto učiněného podání předložením jeho originálu v listinné formě podle § 42 odst. 2 o. s. ř. (viz § 42 odst. 3 o. s. ř.).
Nepovažuje-li se z určitých důvodů elektronický dokument v podobě datové zprávy za podepsaný úkon ve smyslu § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů (např. byl-li odeslán z cizí datové schránky), musí být – z hlediska požadavků ustanovení § 42 odst. 3 o. s. ř. a § 59 odst. 1 tr. řádu – opatřen uznávaným elektronickým podpisem (§ 6 odst. 1, 2 zákona č. 297/2016 Sb., dříve § 11 odst. 1, 3 zákona č. 227/2000 Sb., ve znění účinném do 18. 9. 2016) jednající fyzické osoby elektronický dokument v podobě datové zprávy obsahující podání.
III. Bylo-li podání v elektronické podobě opatřeno uznávaným elektronickým podpisem ve smyslu § 6 odst. 1, 2 zákona č. 297/2016 Sb. (dříve podle § 11 odst. 1, 3 zákona č. 227/2000 Sb., ve znění účinném do 18. 9. 2016), nepoužije se tzv. fikce podpisu podle § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů, i když bylo učiněno prostřednictvím datové schránky.
IV. Procesní úkon, učiněný prostřednictvím datové schránky za podmínek uvedených v § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů, osobou tam označenou, má stejné účinky jako procesní úkon učiněný písemně a podepsaný osobou, pro kterou byla zřízena datová schránka. Je-li osobou, pro kterou byla zřízena datová schránka, právnická osoba, má takový procesní úkon učiněný prostřednictvím datové schránky stejné účinky jako procesní úkon, který za právnickou osobu písemně učiní a podepíše osoba oprávněná jednat za právnickou osobu podle příslušného procesního předpisu.
V. Soud doručuje do datové schránky adresáta písemné vyhotovení rozhodnutí, jiných svých úkonů a další písemnosti, o nichž to stanoví zákon, jen nedošlo-li k jejich doručení při jednání (jiném soudním roku) nebo při úkonu trestního řízení a umožňuje-li to povaha doručované písemnosti. Předpokladem je, že adresát má zpřístupněnou svou datovou schránku, že adresát má fyzickou osobu oprávněnou nebo pověřenou k přístupu do své datové schránky a že nedošlo (ani zpětně) ke znepřístupnění datové schránky. Prokáže-li adresát, který je právnickou osobou, že v době doručování písemnosti neměl osobu oprávněnou nebo pověřenou k přístupu do své datové schránky a že tento stav nezavinil, nenastanou účinky doručení.
Soud doručuje písemné vyhotovení rozhodnutí, jiných svých úkonů a další písemnosti do datové schránky, jen jestliže zjistí, že adresát má zřízenu datovou schránku; neumožňují-li poznatky o osobě adresáta soudu takové zjištění, soud přistoupí k jinému způsobu doručení. To platí obdobně pro doručování písemností v trestním řízení.
Má-li fyzická osoba zřízeno více datových schránek (např. datovou schránku fyzické osoby a datovou schránku podnikající fyzické osoby, nebo advokát datovou schránku podnikající fyzické osoby – advokáta, ale též insolvenčního správce nebo daňového poradce), je třeba jí doručovat písemné vyhotovení rozhodnutí, jiných úkonů a další písemnosti do té datové schránky, která odpovídá povaze doručované písemnosti. Účinky doručení písemnosti však nastanou i jejím doručením do jiné („nepříslušné“) datové schránky téže fyzické osoby za podmínek § 17 odst. 3 zákona č. 300/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Lhůta uvedená v § 17 odst. 4 zákona č. 300/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je lhůtou procesní, jejíž běh se při doručování písemností v občanském soudním řízení počítá podle § 57 odst. 1 a 2 o. s. ř. a při doručování písemností v trestním řízení podle § 60 odst. 1, 2 a 3 tr. řádu.
Senát schválil vládní novelu zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů. Tato novela mimo jiné dává seniorům vyšší ochranu při šetření trestných činů, nově budou lidé vysokého věku zařazeni mezi tzv. zvlášť zranitelné oběti. Pod zákonem již schází jen podpis prezidenta republiky, účinnosti nabude 1. dubna 2017.
Vládní novela upravuje zejména informační povinnost orgánů činných v trestním řízení ve vztahu k obětem trestných činů. Tato povinnost se rozšiřuje o některé nové informace, ale zároveň bude možné jednotlivé informace poskytovat podle konkrétních potřeb oběti, tedy např. ne všechny najednou ale postupně, aby je oběť zvládala přijímat a neutrpěla šok.
Okruh tzv. zvlášť zranitelných obětí se rozšiřuje nejen o osoby vysokého věku, ale také o oběti trestného činu teroristického útoku, trestného činu spáchaného pro příslušnost k některému národu, rase, lidské skupině, náboženství, třídě nebo jiné skupině osob, a trestného činu spáchaného ve prospěch organizované zločinecké skupiny. V Poslanecké sněmovně pak ještě byly do okruhu zvlášť zranitelných obětí doplněny oběti trestného činu zahrnujícího nátlak, jedná se např. o oběti domácího násilí.
Senioři a ostatní nově definované zvlášť zranitelné oběti mají nárok na vyšší ochranu, podobně jako např. děti. Vyšší ochrana zahrnuje nárok na vyslechnutí speciálně školenými policisty a možnost výběru, zda oběť vyslechne muž nebo žena. Dále pak mají oběti právo na to, aby byly vyslýchány jen jednou a nemusely se v trestním řízení setkat s pachatelem. Nově se všem zvlášť zranitelným obětem přiznává nárok na právní pomoc poskytovanou zmocněncem bezplatně. Oběti, které nehovoří česky, dostanou díky novele právo na překlad vybraných písemností.
Poslanecká sněmovna na své schůzi 17. ledna 2017 znovu projednala novelu zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství, kterou vrátil Senát se dvěma pozměňovacími návrhy. Novelu, která má především omezit falšování vína a potírat černý trh s vínem, přijali poslanci ve verzi navržené Senátem. Novela nyní bude předložena k podpisu prezidentovi republiky, účinnosti by měla nabýt prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jejím vyhlášení ve Sbírce zákonů.