Vážení klienti a obchodní partneři, přinášíme Vám přehled těch nejpodstatnějších a nejzajímavějších legislativních změn přijatých v posledním měsíci roku 2017. Pevně věříme, že tyto informace pro Vás budou přínosné. Celý tým Advokátní a mediační kanceláře Purkyt & Co. Vám přeje příjemný a úspěšný nový rok 2018!
ZMĚNA PRŮMĚRNÝCH ZÁKLADNÍCH CEN ZEMĚDĚLSKÝCH POZEMKŮ
Legislativní změny v měsíci prosinci, které se nesly především v duchu novelizací vyhlášek, odstartovaly publikací vyhlášky č. 403/2017 Sb., kterou se mění vyhláška č. 298/2014 Sb., o stanovení seznamu katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků, ve znění pozdějších předpisů. Ceny zemědělských pozemků dle novelizované vyhlášky mají především význam pro stanovení výše daně z přidané hodnoty z nemovitých věcí pro zemědělské pozemky.
Impulsem pro přijetí novelizované úpravy je dle zpracovatele novely, kterým je Ministerstvo zemědělství, potřeba reflektovat změny cen některých zemědělských pozemků, ke kterým došlo v průběhu roku 2016 a 2017, jež mají vliv na průměrné základní ceny zemědělských pozemků. Změny se dotknou zhruba 150 katastrálních území.
Vyhláška je účinná od 1.1.2018.
NOVELA OCEŇOVACÍ VYHLÁŠKY
Dalším předpisem, který byl v prosinci novelizován, je tzv. oceňovací vyhláška, jež byla publikována pod č. 457/2017 Sb., a kterou se mění vyhláška č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů.
Novelizovaná vyhláška stanovuje ceny, koeficienty, přirážky a srážky pro oceňování pozemků, staveb, trvalých porostů, práva stavby a jiných majetkových práv. Účelem novely je tak jako každý rok přizpůsobit zákonnou úpravu této problematiky meziročnímu vývoji trhu a přiblížit základní ceny upravené (v rámci novely došlo k terminologickému posunu, přičemž dosavadní termín „cena zjištěná“ byl nahrazen termínem „základní cena upravená“) nemovitých věcí k cenám reálně sjednávaným.
Novela je účinná od 1.1.2018.
NOVELY ÚČINNÉ OD 1.1.2018
S příchodem nového roku považujeme za vhodné připomenout některé vybrané novely, které byly ve Sbírce zákonů uveřejněny v průběhu roku 2017, nicméně účinnost těchto novel byla stanovena až na první den roku 2018. Následující část článku tedy bude věnována právě jim.
NOVELA OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU
Jednou z nejpodstatnějších novel, jejíž účinnost byla stanovena na první den roku 2018, je změna zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Tato novela do českého právního řádu znovuzavádí institut zákonného předkupního práva spoluvlastníků, který byl při tvorbě nového občanského zákoníku vypuštěn. Zákon tak spoluvlastníkům ponechával pouze možnost založit si předkupní právo ujednáním stran jako právo obligační nebo jako právo představované věcným právem zapisovaným do katastru nemovitostí, což však samozřejmě předpokládalo spolupráci stran. V situacích, kdy byly spoluvlastnické vztahy vyhrocené, tak subjektům vznikala obava ze zcela nekontrolovaného prodeje části nemovitostí. Zákonodárce nicméně koncepci změnil a od nového roku bude předkupní právo vlastníka podílu na nemovitosti vyplývat přímo ze zákona; vyňaty ze zákonného předkupního práva však opět budou převody spoluvlastnického podílu na osoby blízké.
Kromě institutu zákonného předkupního práva jsou od roku 2018 účinné taktéž změny týkající se svěřenských fondů. Dosavadní právní úprava umožňovala zakladateli a beneficientům fondu zůstat v anonymitě, což se jevilo jako problematické jak z hlediska jejich faktické „dosažitelnosti“, tak z hlediska pasivní žalobní legitimace. Nová právní úprava svěřenských fondů zavádí evidenci svěřenských fondů, přičemž nově je fond zřízen přijetím pověření k jeho správě svěřenským správcem a vzniká až zápisem do evidence svěřenských fondů. Smyslem úpravy je zejména zvýšení kontroly nad svěřenskými fondy k zabraňování možné legalizace výnosů z trestné činnosti.
NOVELA ZÁKONA O LÉČIVECH
Od nového roku je účinná taktéž novela zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech, která do českého právního řádu zavádí povinnost lékařů předepisovat veškeré recepty v elektronické formě. Vydat recept v listinné podobě bude možné pouze v případě objektivních důvodů, pro které nebude možné elektronický recept vydat. Předepisující lékař je povinen předpis zaslat do centrálního úložiště, které mu obratem sdělí identifikační kód, na jehož základě bude lék pacientovi vydán. Nutno však podotknout, že dle vyjádření ministra zdravotnictví v prvním roce účinnosti této novely nebudou lékaři postihování za nevystavování elektronických receptů, což může v praxi znamenat, že si někteří pacienti i nadále budou muset recepty vyzvedávat přímo u lékaře.
NOVELA STAVEBNÍHO ZÁKONA
Další novelou účinnou od 1.1.2018 je novela zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Hlavním cílem této novely je zjednodušení podmínek pro zahájení stavby.
Za účelem zjednodušení a urychlení výstavby novela používá dva základní mechanismy. Zaprvé rozšiřuje okruh záměrů, pro které lze využít zjednodušené postupy (tedy územní souhlas a ohlášení) na stavby pro bydlení a rekreaci bez ohledu na jejich výměru (doposud byly omezeny výměrou do 150 m2), skleníky, bazény apod.
Druhým nástrojem je možnost sloučení územního řízení, stavebního řízení a procesu posouzení vlivu na životní prostředí (EIA) do jednoho koordinovaného povolovacího řízení. V praxi tak mohou vzniknout tři nové typy povolovacích řízení, a to územní řízení spojené s posouzením vlivů na životní prostředí, dále společné územní a stavební řízení a nakonec společné územní a stavební řízení spojené s posouzením vlivů na životní prostředí. Využití těchto postupů však samozřejmě není povinné a zůstává tedy na posouzení stavebníka, zda zvolí klasickou cestu samostatného územního a stavebního řízení nebo využije těchto nových způsobů.
Kromě změn v rámci povolovacích procesů dochází také ke změně v oblasti účastníků územního a stavebního řízení, a to prostřednictvím změny § 70 zákona o ochraně přírody a krajiny. Toto ustanovení umožňovalo ekologickým spolkům, aby se přihlásili do územních a stavebních řízení jako jejich účastníci. Nově se však mohou na základě tohoto ustanovení účastnit pouze řízení podle zákona o ochraně přírody a krajiny, nikoliv tedy řízení upravených ve stavebním zákoně. Právo spolků účastnit se řízení o záměrech podléhajících posouzení vlivu na životní prostředí zůstává zachováno.