Vážení klienti a obchodní partneři,
přinášíme Vám přehled těch nejpodstatnějších a nejzajímavějších legislativních změn přijatých v měsíci listopadu 2017. Pevně věříme, že tyto informace pro Vás budou přínosné. Celý tým Advokátní a mediační kanceláře Purkyt & Co. Vám přeje příjemný a úspěšný měsíc prosinec 2017 a krásné prožití Vánočních svátků.
Listopad odstartoval nepříliš rozsáhlou, nicméně podstatnou novelou zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací, ve znění pozdějších předpisů, a to pod číslem 365/2017 Sb.
Tato novela vychází ze směrnice Evropského parlamentu a Rady o volném pohybu pracovníků, kterou měla Česká republika promítnout do tuzemského právního řádu do května minulého roku. Hlavním důvodem pro přijetí této úpravy (kromě snahy vyhnout se sankcím ze strany Evropské komise za nesplnění transpoziční povinnosti) je snaha o narovnání postavení cizinců na českém pracovním trhu a snaha cizincům z jiných unijních zemí zaručit rovný přístup k zaměstnání a k sociálním a daňovým výhodám. Totéž má platit i pro jejich rodinné příslušníky. Kontrolu, zda v České republice nedochází k diskriminaci zahraničních pracovníků kvůli cizí státní příslušnosti, bude mít na starosti úřad Veřejného ochránce práv.
Novela nabude účinnosti dne 1.1.2018.
Novelou publikovanou ve Sbírce zákonů dne 7.11.2017 pod číslem 367/2017 Sb., dochází ke změně zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých dalších zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.
Tato novela přináší změnu pravidel pro poskytování dotací a návratných finančních výpomocí ze státního rozpočtu. Impulsem k aktualizaci právní úpravy byl kromě jiného také předloňský rozsudek Nejvyššího správního soudu, z něhož plyne, že poskytování dotací a návratných finančních výpomocí je výkonem veřejné správy, a tudíž se na ně vztahuje správní řád. Některé otázky však zákon upravuje odlišně od správního řádu a použití některých ustanovení správního řádu zcela vylučuje. Novela upravuje zjednodušený proces poskytování dotací či návratné finanční výpomoci. Žadatelům přináší transparentní pravidla, kterými se bude celý proces řídit, a to od vyhlášení výzvy k podávání žádostí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu až po doručení rozhodnutí o žádosti.
Novela bude účinná od 1.1.2018.
Listopad kromě novelizací taktéž přinesl zbrusu nový zákon o platebním styku, který byl ve sbírce zákonů publikován dne 13.11.2017 pod číslem 370/2017 Sb. Zákon transponuje do českého právního řádu směrnici Evropského parlamentu a Rady 2015/2366 ze dne 25.11.2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou jsou členské státy povinny promítnout do vnitrostátních právních řádů do 13.1.2018. Vzhledem k tomu, že novelizace současného zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, by byla kvůli značné rozdílnosti s uvedenou směrnicí velmi rozsáhlá, rozhodl se zákonodárce raději přijmout zcela nový zákon.
Hlavním cílem směrnice je posílit vnitřní trh platebních služeb v Evropské unii, čehož má být dosaženo následujícími změnami. Dochází například k rozšíření okruhu subjektů, jenž jsou oprávněny poskytovat platební služby, a to konkrétně o držitele poštovní licence, jejichž poštovní licence výslovně obsahuje službu dodání peněžní částky poštovním poukazem. Doposud byly tyto subjekty oprávněny provádět převod peněžních prostředků pouze prostřednictvím poštovního poukazu, což však není služba platební, nýbrž poštovní.
Dále se také objevuje nová služba nepřímého dání platebního příkazu. Tato služba umožní, aby příkaz k převodu finančních prostředků z platebního účtu jménem plátce dal poskytovatel rozdílný od poskytovatele, který vede pro plátce daný platební účet, je-li platební příkaz dán prostřednictvím internetu. Služba tedy spočívá v tom, že plátce nedává příkaz k převodu finančních prostředků svému poskytovateli, u kterého má vedený platební účet, přímo, nýbrž prostřednictvím jiného poskytovatele, který tak jedná jménem plátce. Tato úprava by měla přispět k urychlení obchodních transakcí.
Zákon se taktéž zabývá problematikou blokace peněžních prostředků, která doposud nebyla upravena. K této problematice zákon v ustanovení § 180 stanoví, že v případě platební transakce, k níž dává platební příkaz příjemce nebo plátce prostřednictvím příjemce, a jejíž částka není v době, kdy k ní dává plátce souhlas, známa, může poskytovatel plátce blokovat peněžní prostředky na účtu plátce pouze se souhlasem plátce. Souhlas plátce musí být udělen k přesné částce peněžních prostředků, které mají být blokovány. Dále bude poskytovatel plátce muset zrušit blokaci peněžních prostředků, jakmile se dozví částku související karetní platební transakce, nejpozději však po přijetí platebního příkazu k související karetní platební transakcí. Banka tak nebude moci nepřiměřeně dlouhou dobu zadržovat peněžní prostředky svých klientů. Tato úprava cílí na situace, kdy plátce není srozuměn s předběžnou blokací peněžních prostředků na platební kartě nebo k ní nedal souhlas. Jedná se například o blokace finančních prostředků na samoobslužných čerpacích stanicích, rezervaci hotelu, kdy není dopředu známo, jaké množství zboží a služeb bude spotřebitel čerpat.
Další oblastí, kterou tento zákon upravuje, je bezpečnost internetových plateb či plateb prováděných obdobným způsobem. Zákon pro tento druh plateb vyžaduje tzv. silné ověřené při autentizaci platby, což v praxi znamená, že je při platební transakci vyžadována kombinace alespoň dvou způsobu ověření. Jedním z nich jsou údaje známé uživateli, druhým pak například využití mobilního telefonu (autentizační SMS, apod.), případně biometrických údajů. V této oblasti se však nejedná o žádný revoluční krok, jelikož tento tzv. silný způsob ověření poskytovatelé platebních služeb vyžadují v drtivé většině případů již dnes.
Na závěr ještě stojí za zmínku, že zákon také snižuje limit odpovědnosti uživatele platební karty v případě ztráty, odcizení nebo zneužití platební karty při neautorizované transakci ze současných 150 EUR na „pouhých“ 50 EUR.
Zákon nabývá účinnosti dne 13.1.2018.
Doprovodnou normou k výše rozebranému zákonu o platebním styku je zákon č. 371/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.
Tato drobná novela představuje pouze formální změnu v tom smyslu, že okruhy položek formuláře kontrolního hlášení DPH budou nově stanoveny přímo zákonem. Fakticky tak nedochází k žádné obsahové změně struktury ani požadovaných dat formuláře kontrolního hlášení. Nadále tak platí dosavadní principy pro podání kontrolního hlášení DPH. Od ledna 2018 nicméně bude v zákoně stanoveno, že plátce DPH je povinen v kontrolním hlášení kromě obecných náležitostí podání uvést:
Novela je účinná od 1.1.2018.