Vážení klienti a obchodní přátelé, přinášíme Vám přehled těch nejpodstatnějších a nejzajímavějších legislativních změn přijatých v měsíci říjnu roku 2016. Pevně věříme, že tyto informace pro Vás budou přínosné. Celý tým Advokátní a mediační kanceláře Purkyt & Co. Vám přeje příjemný a úspěšný měsíc listopad 2016.
DAŇ Z NABYTÍ NEMOVITÝCH VĚCÍ JIŽ PLATÍ KUPUJÍCÍ
1. listopadu nabyla účinnosti novela č. 254/2016 Sb., kterou se mění zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí. Podle této novely již platí daň z nabytí nemovitých věcí vždy nabyvatel, v případě prodeje tedy kupující. Novela také umožňuje poplatníkům odečítat si od základu daně z příjmu úroky z hypotéky nebo ze stavebního spoření i v případech, kdy z úvěru zaplatí kromě ceny nemovitosti také daň z nabytí.
Dále se zcelaruší institut ručitele. Sazba daně ve výši čtyř procent se nemění. Od placení daně z nabytí nemovitých věcí senovelouosvobozují kraje, obce a jejich svazky, tyto samosprávné celky nemusí ani podávat daňová přiznání. Nové stavby a jednotky jsoui nadále při prvním úplatném nabytí od daně osvobozeny, nově se to ale týká jen nemovitostí skutečně dokončených nebo užívaných, nikoliv teprve rozestavěných.
KONTROLY DOMÁCÍCH KOTLŮ
Senát na své poslední schůzi beze změny schválil novelu zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Nejdiskutovanější změnou, kterou novela přináší, je nová pravomoc úředníků vstoupit do domácnosti a zkontrolovat, čím lidé topí ve svém kotli. Účinnosti novela nabude 1. ledna 2017.
Sněmovnou i Senátem schválená novela je poměrně rozsáhlá a kromě zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, mění také zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích. Odpůrci novely se obávají jejího zneužití v sousedských sporech a následných zásahů do domovní svobody.
Fyzická kontrola kotle v domácnosti má být podle novely až krajním řešením při důvodném podezření, že je v domě spalován odpad, a to opakovaně i přes upozornění a výzvu k nápravě. Úředníci obce by kontrolu měli provádět společně s odborníkem na technický stav kotle. Kontrolovat se bude vlastní zařízení (kotel), topivo a bude odebrán vzorek popela ke zkoumání. Pokud se prokáže, že v kotli byly spalovány odpadky, bude lidem hrozit až padesátitisícová pokuta. Stejně vysoká pokuta bude hrozit i za nevpuštění kontrolujícího úředníka do domácnosti.
Novela dále upravuje vjezd automobilů do nízko emisních zón, konkrétně uznávání plaket ze zahraničí. Upravují se také pravidla pro vyhlašování a ukončování smogových situací a regulací, zejména v situacích, kdy zvýšené koncentrace některých látek v ovzduší rychle poklesnou. Pro vyšší ochranu obyvatel budou v zákoně o ochraně ovzduší nově stanoveny imisní limity pro určité částice polétavého prachu a emisní limity pro zdroje zápachu.
NOVÝ ZÁKON O BIOCIDECH
Ve Sbírce zákonů vyšel v říjnu zcela nový zákon č. 324/2016 Sb., o biocidních přípravcích a účinných látkách a o změně některých souvisejících zákonů, tzv. zákon o biocidech. Nový zákon aktualizuje dosavadní českou úpravu a uvádí ji do souladu s platnými evropskými předpisy, zejména s nařízením Evropského parlamentu a Rady č. 528/2012/EU, tzv. nařízením o biocidech. Zákon o biocidech, nabyl účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení, tedy 18. října 2016.
Používání a dodávání biocidů, tedy chemických směsí určených k hubení nebo odpuzování škodlivých organismů, je v evropské legislativě regulováno právě nařízením č. 528/2012/EU, o biocidech. A protože jde o nařízení, je přímo použitelné ve všech zemích EU. Evropské nařízení o biocidech si klade za cíl zvýšit úroveň ochrany zdraví člověka, zvířat a životního prostředí. Nový český zákon pak opatření z evropského nařízení implementuje do českého právního řádu.
Zákono biocidech mimo jiné upravuje postavení orgánů státní správy a jejich působnost v oblasti biocidů a definuje povinnosti fyzických a právnických osob při uvádění těchto přípravků na trh. Za porušení povinností stanovených evropským nařízením hrozí podle nového zákona sankce nejen výrobcům a distributorům biocidních přípravků, ale i jejich uživatelům.Tomu, kdo použije biocid, který nebyl povolen podle evropského nařízení, nebo ho použije nesprávně, hrozí pokuta až do výše 50 tisíc korun. Za nesprávné použití se přitom pokládá použití přípravku v rozporu s informacemi a pokyny uvedenými na štítku nebo příbalovém letáku nebo nerespektování výstražných symbolů, standardních vět označujících specifickou rizikovost, nebo standardních pokynů pro bezpečné zacházení. Pro výrobce a obchodníky jsou sankce vyšší, za porušení zákona mohou dostat pokutu až do výše 5 milionů korun.
NOVÝ ÚŘAD PRO PŘÍSTUP K DOPRAVNÍ INFRASTRUKTUŘE
Nový úřad, který bude plnit funkci regulátora v dopravě, vznikne na základě zcela nového zákona č. 320/2016 Sb., o Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře. Související novelu č. 319/2016 Sb. zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, která mimo jiné mění např. pravidla pro kácení dřevin na dráze, senátoři vrátili poslancům s pozměňovacím návrhem. Poslanci však při opakovaném projednání novelu schválili v senátním znění a oba zákony tak nabudou účinnosti prvním dnem šestého kalendářního měsíce následujícího po jejich vyhlášení.
Novým zákonem se zřizuje ústřední správní organizace Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře (dále jen "Úřad"). Nový Úřad bude sídlit v Praze a měl by mít asi 20 až 30 úředníků, v jejich čele bude stát předseda, kterého bude jmenovat vláda, a to vždy na šestileté funkční období s možností být jmenován opakovaně. O příslušný počet nově vzniklých služebních míst by měl přijít současný Drážní úřad a Drážní inspekce. Úřad bude, na rozdíl od současného Drážního úřadu, nezávislý na Ministerstvu dopravy.
Úřad bude dohlížet na užívání drážní a letecké dopravní infrastruktury. Jeho hlavním úkolem bude dozor nad rovným přístupem státu k jednotlivým dopravcům při rozdělování kapacity na železnici, rozhodování sporů mezi dopravci a provozovateli dráhy, mezi poskytovateli evropské služby elektronického mýta a sporů o letištní poplatky. V kompetenci Úřadu bude také uzavírání smluv o přístupu na dráhu nebo schvalování výlukových jízdních řádů. Jedním z úkolů Úřadu bude i ochrana veřejné služby, tedy spojů objednaných a financovaných z veřejných peněz, proti komerčním linkám. To má zajistit pokrytí méně frekventovaných tratí v méně využívaných časech.
Související novelou se mění nejen zákon o drahách, ale ještě dalších osm zákonů. Většina změn je reakcí na vznik nového Úřadu. Novela ale obsahuje i jiné úpravy stávajících zákonů. Mění se např. pravidla pro kácení dřevin na dráze. Nově už k jejich odstraňování z důvodu zajištění provozuschopnosti dráhy nebude třeba povolení orgánu ochrany přírody. Bude však nutné oznámit mu takový záměr 15 dní předem. Zakázat nebo omezit kácení bude možné jen na základě závazného stanoviska správního drážního úřadu. Jednou z dalších změn je, že provozovatelé a dopravci na železnici budou muset nově zajistit školení svých zaměstnanců osobou akreditovanou Ministerstvem dopravy. Novelou se také stavby celostátních, regionálních, tramvajových a trolejbusových drah a stavba metra označují jako veřejně prospěšné, což by mělo pomoci zejména městům při budování nových linek hromadné dopravy.