Vážení klienti a obchodní partneři,
přinášíme Vám přehled těch nejpodstatnějších a nejzajímavějších legislativních změn publikovaných ve Sbírce zákonů v září 2017. Věříme, že pro Vás tyto informace budou přínosné. Celý tým Advokátní a mediační kanceláře Purkyt & Co. Vám přeje příjemný a úspěšný měsíc říjen 2017.
Dne 15.9.2017 byl ve Sbírce zákonů publikován zákon č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních a některé další zákony. Jedná se o rozsáhlou a ambiciózní novelu, což ostatně dokazuje i výčet cílů, kterých chce zákonodárce touto novelou dosáhnout. Dle důvodové zprávy jde konkrétně o tyto cíle:
Jako první bychom rádi vyzdvihli změny týkající se předběžného opatření. Ty jsou konkrétně dvě, a to zavedení doplatku jistoty v případě opakovaného podání návrhu na nařízení předběžného opatření a vytvoření opravného prostředku proti předběžným opatřením, která pozbyla účinku nebo byla zrušena.
Co se týče zavedení doplatku jistoty, dosud podle občanského soudního řádu platilo, že navrhovatel musel v případě podání návrhu na vydání předběžného opatření složit jistotu ve výši 10 000 Kč v případě, že šlo o nepodnikatelský spor. Pokud šlo o spor mezi podnikateli vyplývající z jejich podnikatelské činnosti, musel navrhovatel složit jistotu ve výši 50 000 Kč. V praxi však často docházelo k účelovému a opakovanému podávání návrhů na vydání předběžného opatření s cílem co nejvíce omezit povinnou stranu nebo získat pozornost médií ve sporech vedených proti známým osobnostem, aniž by navrhovatel měl v úmyslu podat důvodný návrh. Z tohoto důvodu se Ministerstvo spravedlnosti rozhodlo umožnit zvýšení jistoty, kterou je potřeba složit, v případech, kdy jde o opětovný návrh na vydání předběžného opatření ve věci týchž účastníků, přičemž je z obdobných důvodů požadována stejná zatímní úprava poměrů mezi účastníky.
Druhá změna týkající se předběžného opatření vychází z rozhodovací praxe Evropského soudu pro lidská práva, který České republice vytkl absenci účinného prostředku nápravy v případech, kdy došlo ke zrušení usnesení, kterým se nařizuje předběžné opatření, s ohledem na to, že pominuly důvody, pro které bylo nařízeno. Požadavek Evropského soudu pro lidská práva byl takový, aby byl odvolací soud v případě rozhodování o odvolání proti usnesení, kterým se nařizuje předběžné opatření, oprávněn stanovit, že napadené usnesení o vydání předběžného opatřené je nezákonné, ačkoliv již bylo zrušeno nebo pozbylo účinků. Zákonodárce požadavek ESLP vyslyšel a opravný prostředek směřující proti nařízenému předběžnému opatření, které však již bylo zrušeno nebo pozbylo účinků, touto novelou zavádí, přičemž o takovém opravném prostředku bude soud rozhodovat deklaratorním výrokem konstatujícím případnou nezákonnost daného předběžného opatření. Dle důvodové zprávy se možnost deklaratorně rozhodnout o odvolání proti předběžnému opatření zavádí i z toho důvodu, aby byl k dispozici titul na náhradu škody nebo jiné nemajetkové újmy podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.
Novela se taktéž dotkla dispozičních úkonů účastníků řízení, konkrétně zpětvzetí návrhu na zahájení řízení. Do § 96 přibyl odstavec 6, podle kterého bude nově zpětvzetí žaloby neúčinné v případě, že byl návrh na zahájení řízení vzat zpět až poté, co rozhodnutí odvolacího soudu, případně též soudu prvního stupně, o věci bylo dovolacím soudem zrušeno, přičemž důvodem pro zpětvzetí návrhu byla skutečnost, která nastala v době, kdy trvaly účinky zrušeného rozhodnutí.
Snahu zákonodárce o modernizaci soudního procesu v kontextu moderních technologií potom představuje úplně nový § 102a, který umožňuje soudu provést úkon s využitím videokonferenčního zařízení, zejména zprostředkovat přítomnost účastníka nebo tlumočníka na jednání nebo provést výslech svědka, znalce nebo účastníka.
Dále dochází ke změně v oblasti opravných prostředků, konkrétně dochází k omezení možnosti účastníků podávat dovolání tím, že byl rozšířen výčet důvodů obsažený v § 238, který stanovuje, kdy dovolání není přípustné. Přidány byly 4 nové důvody, a dovolání tak nebude možné podat proti rozhodnutím v části týkající se výroku o nákladech řízení, proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o návrhu na osvobození od soudního poplatku nebo o povinnosti zaplatit soudní poplatek, proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o žádosti účastníka o ustanovení zástupce a proti rozhodnutím, kterými odvolací soud zrušil rozhodnutí soudu prvního stupně a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Novelou se rovněž mění následky nezaplacení soudního poplatku. Do 30.9.2017 platilo, že soud vyzval účastníka k zaplacení soudního poplatku a pokud účastník soudní poplatek nezaplatil, soud řízení usnesením zastavil, přičemž účastník mohl situaci zvrátit dodatečným zaplacením soudního poplatku. Nová formulace § 9 zák. č. 549/1991 Sb. nicméně normuje situaci jinak: soud vyzve účastníka k zaplacení soudního poplatku ve lhůtě zásadně 15 dnů, poté řízení zastaví a k následnému zaplacení soudního poplatku po marném uplynutí lhůty se však již nově nepřihlíží.
V neposlední řadě zákon přináší také dlouho diskutovanou změnu v pravidlech pro přidělování případů jednotlivým soudcům. Doposud se soudcům práce přerozdělovala postupně podle rozvrhu práce, což mohlo vést k tomu, že lze dopředu předpokládat, který soudce či senát bude řešit následující novou věc. Novinka spočívá v tom, že by v poslední fázi výběru došlo k přidělení případu soudci náhodně počítačovým systémem. Tato změna však již v počátečních fázích legislativního procesu vyvolala u soudců vlnu nevole, což mělo za následek ústupek ze strany Ministerstva spravedlnosti, a náhodné přidělování případů se tak nakonec dotkne pouze insolvencí.
Novela nabyla účinnosti dne 30.9.2017
Začátek září s sebou přinesl účinnost zásadní novely v telekomunikační oblasti, a to sice novely zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, která byla ve Sbírce zákonů publikována pod číslem 252/2017 Sb. Tato novela s sebou přináší několik podstatných změn, které alespoň částečně narovnávají postavení českého spotřebitele v tomto odvětví.
Novela například umožní snadnější změnu poskytovatele telekomunikačních služeb v případě nespokojenosti. Nově totiž bude možné odstoupit od smlouvy s operátorem bez sankce v případě jakékoliv změny obchodních podmínek. Doposud bylo takové odstoupení možné pouze v situaci, kdy došlo k podstatné změně obchodních podmínek, přičemž o tom, zda konkrétní změna splňovala kritéria podstatné změny, rozhodoval sám operátor. Navíc také poskytovatelé telekomunikačních služeb přišli o možnost automatického prodlužování smluv na dobu určitou. Nyní budou vždy potřebovat souhlas zákazníka. V neposlední řadě se změny taktéž dotkly délky výpovědní doby, která nově nesmí překročit 30 dnů, přičemž den podání výpovědi se do této doby nezapočítává.
V polovině září došlo k vyhlášení očekávané novely č. 289/2017 Sb., kterou se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání a zákon č. 634/2004, o správních poplatcích. Cílem novely je dle zákonodárce ulehčit podnikatelům od administrativy a zajistit veřejnosti přístup k aktuálním údajům z živnostenského rejstříku. Ve skutečnosti tak tomu však není. Původní návrh zákona vypracovaný Ministerstvem průmyslu a obchodu počítal se zavedením možnosti na žádost podnikatelské i nepodnikatelské osoby poskytnout informace z živnostenského rejstříku s údaji podnikatelů, kteří by byli v žádosti specifikováni, přičemž účel využití informací neměl hrát žádnou roli. V rámci připomínkového řízení však došlo k úplnému obratu a schválené znění zákona tak sice umožňuje získat aktuální data z živnostenského rejstříku, avšak pouze k osobním účelům a zároveň zakazuje tyto informace zveřejnit či poskytnout třetí osobě.
Novela však přináší také některé pozitivní prvky. Především odstraňuje omezení podnikatele provozovat živnost v příbuzném oboru nebo se na provozu živnosti v příbuzném oboru podílet, pokud mu bylo živnostenské oprávnění zrušeno podle § 58 odst. 2 nebo 3 živnostenského zákona. Stejně tak dochází ke zrušení tohoto omezení i pro osoby, které se ve funkci člena statutárního orgánu podílely na podnikání právnických osob, kterým bylo takto živnostenské oprávnění zrušeno. Taktéž mizí roční zákaz pro tyto osoby provozovat koncesovanou živnost v jiném oboru, resp. podílet se na jejím provozování ve funkci člena statutárního orgánu. Další podnikateli vítaná změna se týká informačních povinností. Novela zbavuje podnikatele povinnosti oznámit živnostenskému úřadu identifikační údaje členů statutárního orgánu právnické osoby a vedoucích organizačních složek obchodního závodu zahraničních osob zapisovaných do obchodního rejstříku. Tyto údaje si živnostenský úřad obstará sám z příslušného veřejného rejstříku a získané informace zapíše do živnostenského rejstříku.
Menší úpravou prošel také zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, jehož novela byla ve Sbírce zákonů publikována 15.9.2017 pod číslem 290/2017 Sb. Tato změna například sníží doplatky na léky dětem a seniorům a rozšíří seznam očkování hrazených státem.
Novelou dojde ke snížení limitu, po jehož překročení pojišťovny vracejí pacientům peníze, které zaplatili jako doplatky za léky. Momentálně jsou pacientům vraceny doplatky až po překročení hranice 2.500,- Kč. To se má od ledna 2018, kdy novela nabude účinnosti, změnit a pro osoby do 18 let a seniory od 65 let bude tento limit snížen na 1000 Kč, přičemž u seniorů nad 70 let bude hranice pouze 500 Kč. Nově také budou dětem, těhotným a kojícím ženám hrazeny zubní plomby ze skloionomerního cementu, čímž zákonodárce reaguje na unijní zákaz používání amalgámových zubních výplní.