Vážení klienti a obchodní partneři, přinášíme Vám přehled těch nejpodstatnějších a nejzajímavějších legislativních změn přijatých v měsíci srpnu roku 2016. Pevně věříme, že tyto informace pro Vás budou přínosné. Celý tým Advokátní a mediační kanceláře Purkyt & Co. Vám přeje příjemný a úspěšný měsíc září 2016.
NOVÉ ZDRAVOTNÍ VAROVÁNÍ NA TABÁKOVÝCH VÝROBCÍCH
V souvislosti s přijetím a aktualizací směrnice č. 2014/40/EU, o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových a souvisejících výrobků, v aktualizovaném znění, která přinesla požadavek na výraznější upozornění o škodlivosti kouření, a která má být ve všech členských zemích EU uplatňována již od 20. května 2016, byla přijata novela č. 180/2016 Sb., kterou se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, a na jejím základě pak také nová prováděcí vyhláška č. 261/2016 Sb., o tabákových výrobcích. Vyhláška č. 261/2016 Sb. i novela č. 180/2016 Sb. nabývají účinnosti 7. září 2016.
Nová vyhláška pak zejména upravuje požadavky na informace, které musejí být uvedené na obalech tabákových výrobků. Na každém balení tabákového výrobku určeného ke kouření musí nově být uvedeno tzv. kombinované zdravotní varování, které musí obsahovat textové varování s odpovídající barevnou fotografií a informaci týkající se odvykání kouření. Kombinované varování bude muset pokrývat 65 % vnějšího povrchu přední i zadní strany jakéhokoliv balení tabákového výrobku ke kouření. Fotografie budou zobrazovat následky kouření, a to často až drastickou formou, např. detailním zobrazením poškozených orgánů či umírajících dětí kuřáků. Informace týkající se odvykání kouření bude v českém jazyce znít: "Jak přestat kouřit: www.koureni-zabiji.cz". Vyhláška přesně specifikuje, jak mají být varování konkrétně provedena na jednotlivých typech balení tabákových výrobků. V příloze jsou vyobrazeny 3 sady kombinovaných zdravotních varování, přičemž každá sada obsahující 14 fotografií se bude používat jeden rok, a to tak, aby žádný z obrázků nebyl používán více nebo méně. Vyhláškadále stanoví, že nejmenší jednotkové balení cigaret musí obsahovat alespoň 20 cigaret, u tabáku pak 30 gramů tabáku. Definuje také maximální úroveň emisí cigaret, která je pro dehet 10 mg na cigaretu, pro nikotin 1 mg na cigaretu a pro oxid uhelnatý 10 mg na cigaretu.
Novela č. 180/2016 Sb., pak stanoví, že doprodej cigaret v krabičkách bez varujících fotografií bude možný nejdéle 3 měsíce ode dne nabytí účinnosti novely, tedy do 7. prosince 2016. Podle novely již také nebude možné prodávat žádné cigarety s příchutí kromě mentolových, které dostaly výjimku do roku 2020. Zákaz příchutí se nevztahuje na doutníky, doutníčky a tabák do vodních dýmek. Z cigaret nově zmizí údaje o obsahu dehtu, nikotinu a oxidu uhelnatého, které podle EU mohly vyvolávat mylný dojem, že např. cigarety s nižším obsahem dehtu jsou zdravější.
Novela č. 180/2016 Sb. přináší do zákonač. 110/1997 Sb. i změny z oblasti potravin. Prodejci s obchodní plochou větší než 400 metrů čtverečních budou muset nově povinně věnovat vyřazené potraviny humanitárním společnostem. Půjde např. o potraviny s deformovaným obalem nebo potraviny, které jsou nepřesně či nedostatečně označeny. Obchody budou muset potraviny bezplatně předávat prostřednictvím tzv. potravinových bank, které je budou bezplatně shromažďovat, skladovat a přidělovat humanitárním nebo charitativním organizacím, které poskytují potravinovou pomoc klientům sociálních služeb. Za nedodržení této povinnosti bude hrozit sankce až ve výši 10 milionů korun.
Díky novelese také zpřesní označování potravin v reklamě. Pokud bude reklama jakýmkoliv způsobem naznačovat, že jde o českou potravinu, bude muset taková potravina mít jasně daný český původ podle zákona o potravinách. V praxi se to bude týkat reklam, kde bude u potraviny odkaz na její český původ, a to slovně nebo např. symbolem státní vlajky, mapkou republiky, zobrazením lvíčka nebo jiným návodným způsobem. Takové označení bude možné jen u potravin, které v případě jednosložkových výrobků (např. mléko) jsou stoprocentně získány a zpracovány na území ČR a u vícesložkových potravin (např. salám) obsahují nejméně 75 % surovin původem z ČR.
Další změnou z oblasti reklamy, kterou novela přináší, je zákaz vysílání televizní reklamy na potravinové doplňky na podporu sexuální výkonnosti v čase od 6:00 hodin do 22:00 hodin. Omezení dosud platilo pouze na erotické služby a výrobky, nyní se rozšiřuje i na přípravky na podporu erekce.
Novela č. 180/2016 Sb. také ruší stávající povinnost obchodních řetězců zveřejňovat u vchodu seznam pěti zemí, z nichž odebírají největší část svého sortimentu. Tato povinnost nepřinesla očekávaný efekt, kterým mělo být zvýšení informovanosti spotřebitelů. Seznamy totiž obsahovaly země, v nichž mají dodavatelé největšího množství potravin sídlo, nikoliv země, ze kterých potraviny skutečně pocházejí.
OBEC NEMŮŽE VYHLÁŠKOU OMEZIT PŘÍSTUP NA KOMUNIKACI
Ve Sbírce zákonů byl pod č. 268/2016 Sb. zveřejněn nález Ústavního soudu, kterým se ruší obecně závazná vyhláška obce Všeň. Ústavní soud zde právní větou vyjádřil, že veřejný přístup na účelové komunikace a provoz na nich nelze upravovat či omezovat formou obecně závazné vyhlášky, a to ani v případě účelových komunikací, které jsou ve vlastnictví obce.
V konkrétním případě Ústavní soud rozhodoval o návrhu Ministerstva vnitra na zrušení obecně závazné vyhlášky obce Všeň na Semilsku, kterou se prováděla místní úprava provozu na veřejně přístupných účelových komunikacích v územním obvodu obce. Podle vyhlášky mohli po některých silnicích ve Všeni, které patří do majetku obce, jezdit jen místní obyvatelé. Obec tak chtěla zabránit ničení těchto komunikací např. tranzitní dopravou. Na silnice obec umístila dopravní značky „Zákaz vjezdu všech vozidel (v obou směrech)“ a pod tyto značky doplnila dodatkové tabulky, na kterých byla uvedena výjimka pro místní obyvatele. Výjimka byla blíže specifikována právě v předmětné obecně závazné vyhlášce.
Ústavní soud dal Ministerstvu vnitra za pravdu a obecně závaznou vyhlášku obce zrušil, protože jejím přijetím Zastupitelstvo obce Všeň překročilo pravomoci, které mu dává zákonč. 128/2000 Sb., o obcích (tzv. obecní zřízení). Podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, a zákonač. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (tzv. zákona o silničním provozu), může veřejný přístup na účelovou komunikaci upravit nebo omezit příslušný silniční správní úřad obecního úřadu obce s rozšířenou působností jen po projednání s Policií České republiky. K omezení může dojít na žádost vlastníka komunikace, pokud je to nezbytně nutné k ochraně oprávněných zájmů tohoto vlastníka. Podle soudců, ale v žádném případě nemůže být přístup na účelovou komunikaci upraven obcí formou obecně závazné vyhlášky, a to ani tehdy, pokud jsou účelové komunikace v jejím vlastnictví. Obec, ačkoliv je vlastníkem účelové komunikace, nedisponuje ve své samostatné působnosti oprávněním provoz na ní jakkoliv regulovat.
NOVÝ ATOMOVÝ ZÁKON
Na počátku srpna vyšel ve Sbírce zákonů zcela nový atomový zákon č. 263/2016 Sb., který nahradí většinu ustanovení dnes již zastaralého zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření.
Nový atomový zákon akceptuje požadavky současného mezinárodního práva a také transponuje nové evropské směrnice.Zákon zejména zpřesňuje některé technické požadavky a pravidla pro provoz stávajících jaderných elektráren a pravidla pro uvádění nových bloků do provozu. Zákontaké definuje, co jsou v oblasti jaderné energetiky citlivé činnosti podle zákonač. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. Lidé vykonávající tyto činnosti budou muset nově mít bezpečnostní prověrku.
Zákonem se také zvyšuje jednorázový příspěvek pro obce, v jejichž katastru bylo stanoveno chráněné území pro ukládání jaderného odpadu do podzemí. Nově by tento příspěvek mohl činit až 50 milionů korun. Novýatomový zákon také stanovuje sazby pravidelného poplatku pro původce jaderného odpadu, který je zároveň provozovatelem jaderné elektrárny. Poplatek má činit 55 korun za každou megawatthodinu vyrobené elektřiny.
Společně s novýmatomovým zákonembyla schválena rovněž novelač. 264/2016 Sb., kterou se mění 13 souvisejících zákonů, včetně stávajícího zákonač. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření. V tomto současném, ale již zastaralém atomovém zákoně, se novelouč. 264/2016 Sb.ruší většina ustanovení. Platná tak zůstane pouze část upravující odpovědnost za jaderné škody, a to do doby, než bude přijat nový zákon o odpovědnosti za jadernou škodu.
Atomový zákon a novela, kterou se mění 13 souvisejících zákonů, nabydou účinnosti 1.1.2017.
ZÁKON O SPOTŘEBITELSKÉM ÚVĚRU
Nově přijatý zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a s ním související souhrnná novela č. 258/2016 Sb.zcela nahradí dosavadní zákonč. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, a celkově posílí postavení spotřebitelů na finančním trhu a naopak zvýší odpovědnost poskytovatelů úvěrů. Nově bude možné splatit celý úvěr nebo alespoň jeho část bez sankcí a sníží se také sankce za pozdní splácení.
Poskytovatelé úvěrů budou mít nově povinnost prověřit, zda žadatel o půjčku bude schopen úvěr ze svých příjmů řádně splácet. Pokud schopnost splácet nebude řádně prověřena, bude smlouva o úvěru neplatná. Spotřebitel bude muset jistinu dluhu z této neplatné smlouvy splatit podle svých možností, ale nebude muset platit žádné úroky, a již zaplacené úroky, mu budou vráceny zpět.
Pozdní splácení úvěru bude možné sankcionovat maximálně do částky odpovídající 50 % z výše úvěru, nejvýše však 200 tisíc korun. Toto opatření má platit i zpětně.
Při předčasném splacení dluhu bude mít poskytovatel nárok jen na účelně vynaložené náklady, které mu předčasným splacením vzniknou. Pokuty za předčasné splacení úvěru již tedy nejsou povoleny. Předčasné splacení úvěru na bydlení by navíc mělo být zcela zdarma pro spotřebitele, kteří se ocitnou v těžké životní situaci. U hypoték bude možné každoročně vždy měsíc před výročím uzavření smlouvy splatit až jednu čtvrtinu půjčky bez poplatku. Při prodeji nemovitosti bude možné hypotéku splatit celou, pokud smlouva trvala alespoň dva roky. Poplatek za takové splacení byl stanoven na 1 % z výše předčasné splátky, maximálně však může dosáhnout částky 50 tisíc korun.
Banky také budou muset už v reklamách na své produkty jasně říct, kolik bude hypotéka skutečně stát, a tuto informaci bude muset spotřebitel navíc obdržet písemně ještě před podpisem smlouvy.
Nový zákon o spotřebitelském úvěru klade vyšší nároky i na odbornost poskytovatelů úvěrů, kteří navíc budou muset disponovat základním kapitálem minimálně ve výši 20 milionů korun. Zpřísnění podmínek se bude týkat i tzv. mikropůjček, tedy spotřebitelských úvěrů do 5 tisíc korun. Kontrola poskytovatelů úvěrů bude nově spadat pod Českou národní banku, která také bude vydávat příslušné licence a udělovat pokuty za nelegální poskytování úvěrů. Dosud jsou úvěrové firmy kontrolovány Českou obchodní inspekcí.
V souhrnné noveleč. 258/2016 Sb., kterou se mění související zákony, se mimo jiné ruší možnost řešení sporů u smluv ze spotřebitelských úvěrů arbitrážemi prostřednictvím rozhodců. Nově budou tyto spory rozhodovat výhradně soudy.
Účinnosti nový zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, i související souhrnná novela č. 258/2016 Sb. nabydou 1.12.2016.
DAŇ Z NABYTÍ NEMOVITÝCH VĚCÍ BUDE PLATIT VÝHRADNĚ KUPUJÍCÍ
Ve Sbírce zákonů vyšla v srpnu pod č. 254/2016 Sb. dlouho očekávaná novela zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, podle níž bude od podzimu tohoto roku daň z nabytí nemovitých věcí platit vždy nabyvatel, v případě prodeje tedy kupující. Novela nabude účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po dni jejího vyhlášení ve Sbírce zákonů, tedy 1. listopadu 2016.
V současné době je podle ustanovení§ 1 odst. 1zákonného opatření Senátuč. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, poplatníkem této daně primárně převodce vlastnického práva k nemovité věci. Jen v případě, kdy je ze smlouvy zřejmé, že se na tom obě strany dohodly, může být poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí nabyvatel (kupující). Podle novely bude nově poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí vždy nabyvatel vlastnického práva k nemovité věci.
Novelouse také zcela ruší institut ručitele. Sazba daně ve výši čtyř procent se nemění. Od placení daně z nabytí nemovitých věcí se nově osvobozují kraje, obce a jejich svazky, tyto samosprávné celky nebudou muset ani podávat daňová přiznání. Zjednodušuje se také určení základu daně při směně nemovitých věcí.Nové stavby a jednotky budou i nadále při prvním úplatném nabytí od daně osvobozeny, nově se to ale bude týkat jen nemovitostí skutečně dokončených nebo užívaných, nikoliv teprve rozestavěných.
Novela rovněž umožní poplatníkům odečítat si od základu daně z příjmu úroky z hypotéky nebo ze stavebního spoření i v případech, kdy z úvěru zaplatí kromě ceny nemovitosti také daň z nabytí.
NOVÁ ÚPRAVA PŘESTUPKŮ
Jak jsme již informovali v přehledu legislativních změn za měsíc červen 2016, Parlament ČR dlouhodobě chystal rozsáhlou novelizaci úpravy přestupků. V srpnu tak již definitivně byly ve Sbírce zákonů vyhlášeny dva nové zákony upravující oblast přestupkového práva, a to zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, který upravuje obecné náležitosti přestupků, druhy správních trestů, postupy projednávání přestupků, příslušné lhůty apod., a zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, obsahující výčet skutkových podstat přestupků, které nebudou obsaženy v jiných zákonech. Oba nové předpisy nabydou účinnosti dnem 1.7.2017. Současný zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, bude dnem nabytí účinnosti nových zákonů zrušen a ruší se i některé další související předpisy.
Nový zákon č. 250/2016 Sb. má být obecnou normou, která bude definovat přestupky a stanovovat pravidla pro jejich projednávání a vyřízení. Zákon zavádí jednotný pojem "přestupek" místo dosavadního pojmu "správní delikt". Nový zákon také bude, na rozdíl od současného zákona, řešit obecnou úpravu odpovědnosti právnických a podnikajících fyzických osob za přestupky. Zvyšuje se maximální výše pokuty uložené příkazem, tedy v případech, kdy přestupek nebyl řešen ve zkráceném blokovém řízení, a to ze 4 000,- Kč na maximálně 10 000,- Kč. Ve zvlášť závažných případech se také prodlouží promlčecí doba z jednoho na 3 roky. Tímto novým zákonem se zcela ruší zákaz pobytu na území obce za přestupky. Vypuštěna byla rovněž povinnost úřadů řešit nemajetkovou újmu způsobenou přestupky. Stanovení nemajetkové újmy je totiž obecně složitá věc, bude proto ponecháno na soudech, nikoliv na jednotlivých správních orgánech.
Druhý související zákon o některých přestupcích, vyjmenovává konkrétní skutkové podstaty přestupků, které nelze převést do žádného speciálního zákona např. proto, že mají buď příliš obecný ráz, nebo se jedná o porušení povinností na více úsecích veřejné správy najednou. Většina přestupků, které nyní řeší zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, již byla nebo bude podle své povahy převedena do příslušných zákonů. Např. přestupky na úseku dopravy budou převedeny do zákonač. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, některé přestupky na úseku sociálních věcí do zákonač. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, přestupky na úseku zdravotnictví do zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, nebo do zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, přestupky na úseku školství a výchovy mládeže budou převedeny do školského zákona č. 561/2004 Sb., a přestupky proti veřejnému pořádku bude ve většině případů řešit zákon č. 128/2000 Sb., o obecním zřízení.
Nový zákon o některých přestupcích, pak bude řešit mimo jiné např.:
Zákon o některých přestupcích zároveň u jednotlivých přestupků stanoví příslušné výše trestů, které se ve většině případů zvyšují. Až na desetinásobek současné pokuty, tedy na 100 tisíc korun, se zvyšuje např. sankce za zmaření, ztížení nebo ohrožení poskytnutí zdravotní služby. Až 50 tisíc korun bude nová výše pokuty za přisvojení si věci nálezem. Pokuta ve výši 10 tisíc korun bude hrozit např. za rušení nočního klidu, vzbuzení veřejného pohoršení nebo za ublížení na cti. Mediálně nejdiskutovanější novinkou je zavedení nové skutkové podstaty přestupku "znevážení postavení úřední osoby při výkonu její pravomoci" s možnou sankcí až do výše 10 tisíc korun. Ustanovení umožní pokutovat nevhodné chování, jako např. urážky či pomluvy, vůči pracovníkům úřadů a veřejných institucí.
ÚPRAVA PODMÍNEK PRO VEŘEJNÁ SHROMÁŽDĚNÍ A DEMONSTRACE
Dalším ze zákonů přijatých v měsíci srpnu došlo k novelizaci zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím. Novelou č. 252/2016 Sb. se upravují podmínky pro veřejná shromáždění a demonstrace. Změny se týkají zejména obecních úřadů, které přijímají oznámení o konání takových akcí. Účinnosti novela nabude prvním dnem třetího měsíce následujícího po jejím vyhlášení ve Sbírce zákonů, tedy 1. listopadu 2016.
Novela č. 252/2016 Sb. upravuje zejména povinnosti svolavatelů akcí a postupy obecních úřadu. K zabránění účelově oznámených shromáždění, která se pak ale záměrně nekonají, má sloužit nová povinnost svolavatele být osobně přítomen na akci, kterou svolal. V ohlášení budou také muset být uvedeny přesné kontaktní údaje svolavatele, aby se s ním úřady mohly rychle spojit.
Další změny obsažené v novele mají řešit časté případy, kdy na jedno místo je nahlášeno ve stejný čas více akcí. Dosud měli úředníci povinnost zjistit, zda se pořadatelé jsou ochotni dohodnout, a pokud k dohodě nedojde, je zrušena akce, která byla nahlášena později. Nyní budou moci úředníci přesněji vymezit místo a délku shromáždění, případně stanovit další podmínky pro zajištění pořádku. Díky tomu by se na velkém prostoru mohlo např. konat několik menších akcí najednou. Úředníci dokonce budou moci změnit místo konání shromáždění, ale to pouze v případech, kdy bude ohroženo zdraví nebo bezpečí účastníků. Při nedodržení stanovených podmínek budou mít úředníci, stejně jako dnes, možnost shromáždění rozpustit a nově tuto pravomoc dostanou i policisté.
Novelou se do zákona o právu shromažďovacím, zároveň vkládá příloha, v níž je konkrétně vyjmenováno devět míst v okolí budov, kde zasedá Sněmovna a Senát, na nichž se žádná shromáždění konat nesmějí. Nyní jsou zákonem pouze zakázána shromáždění v okruhu 100 m od budov zákonodárných sborů nebo od míst, kde tyto sbory jednají.
Místa, kde budou od 1. listopadu 2016 shromáždění zakázána: