Novela stavebního zákona, která je aktuálně v Parlamentu České republiky projednávána, s sebou nese mnoho kontroverzí a odlišných názorů.
Po probojování se z Poslanecké sněmovny novela narazila v Senátu, přesněji řečeno u dvou senátních výborů, které ji doporučily dne 23.6.2021 zamítnout. Senátorům z Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu a Ústavně-právního výboru se nelíbí zrušení modelu smíšené stavební správy a přesunutí stavebních úřadů přímo pod stát. Zamítnout novelu doporučila také stálá komise pro rozvoj venkova. Dne 1.7.2021 byla novela Senátem skutečně zamítnuta a postoupena zpět Poslanecké sněmovně k dalšímu projednání, kde bude muset získat 101 hlasů, aby mohla být i přes zamítavý postoj Senátu přijata.
Novinky z projednávání budeme i nadále sledovat a budeme Vás o nich průběžně informovat.
V případě dotazů nejen z oblasti stavebního práva se na nás neváhejte obrátit.
Ústavní soud zamítl návrh na zrušení daňového balíčku a zákon tak platí i bez podpisu prezidenta republiky
Plénum Ústavního soudu dne 22.6.2021 zamítlo návrh skupiny senátorů na zrušení zákona č. 609/2020 Sb., kterým se mění některé zákony z oblasti daní a některé další zákony. Napadeným zákonem se ruší superhrubá mzda, která je nahrazena zdaněním příjmů fyzických osob sazbami 15 a 23 %, dále se jím zvyšuje základní sleva na poplatníka a upravuje se tzv. stravenkový paušál jako alternativa ke klasickým stravenkám. Navrhovatelka (skupina 19 senátorů) zákon napadla z procesních důvodů jeho přijetí, nikoliv kvůli jeho obsahu. Zákon byl totiž vyhlášen ve Sbírce zákonů i přesto, že nebyl podepsán prezidentem republiky, ale byl jím vrácen Poslanecké sněmovně k novému hlasování, ačkoli dle prezidenta nemělo jít z jeho strany o veto ve smyslu Ústavy. Navíc byl zákon podepsán jen místopředsedou Sněmovny a nikoliv jejím předsedou, jak by tomu dle legislativního procesu správně mělo být. Ústavní soud však v nálezu Pl. ÚS 6/21 návrh na zrušení zákona i přes tyto procesní nedostatky zamítl.
Prominutí promeškání lhůty v civilním řízení ve smyslu § 2 odst. 1 lex covid
Dle nadepsaného ustanovení, pokud zmešká „…účastník nebo jeho zástupce v občanském soudním řízení lhůtu k provedení úkonu z omluvitelného důvodu spočívajícího v mimořádném opatření při epidemii, které účastníkovi nebo jeho zástupci znemožňovalo nebo podstatně ztěžovalo úkon učinit, promine soud zmeškání této lhůty podle § 58 občanského soudního řádu i v případech, ve kterých to zákon jinak vylučuje.“ Citované ustanovení doplňuje okruh důvodů pro promítnutí zmeškání lhůty nad rámec důvodů prominutí dle občanského soudního řádu. Dle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 373/2021-613, ze dne 24.3.2021, je však třeba při posuzování přípustnosti prominutí zmeškání lhůty dle zmíněného „lex covid“ postupovat v každém případě jednotlivě a prokázat, že omezení plynoucí z mimořádných opatření mělo podstatný negativní vliv na schopnost účastníků učinit dané úkony. V konkrétním případě řešeném Nejvyšším soudem však šlo spíše o subjektivní chybu zástupkyně žalobce, kdy jako advokátka měla mít dostupné veškeré technické vybavení pro komunikaci na dálku, lhůty si proto mohla pohlídat a úkony učinit včas.
Pokud máte jakékoliv dotazy k soudnímu řízení či v jakékoliv jiné právní oblasti, neváhejte se na nás kdykoliv obrátit.