Ústavní soud dne 12.2017 rozhodl o návrhu skupiny 41 poslanců Poslanecké sněmovny PČR na zrušení kontroverzního zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb (dále jen „zákon o EET“), resp. alternativně o zrušení některých jeho ustanovení. Podle navrhovatelů, mimo jiné, došlo v legislativním procesu k závažným procedurálním pochybením, která by podle nich měla vést ke zrušení celého zákona. Pokud by se Ústavní soud nepřiklonil k tomuto závěru, argumentovali navrhovatelé tím, že některá ustanovení zákona o EET jsou v rozporu se základními lidskými právy a ústavními principy.
Ústavní soud nezpochybnil ústavnost celého zákona o EET, zrušil ale skutečně některá jeho ustanovení. Přitom však ponechal zákonodárci prostor pro změnu či zrušení předmětných ustanovení, neboť zrušující účinek nastane pro některá ustanovení uplynutím dne 28. února 2018 a pro některá až uplynutím dne 31. prosince 2018.
Nejvýznamnějším zásahem Ústavního soudu z hlediska praktického dopadu je faktické odložení nástupu tzv. třetí a čtvrté vlny, které měly nastoupit počínaje březnem, resp. červnem roku 2018. Zákon o EET se tak prozatím nebude vztahovat např. na advokáty, lékaře, veterináře, architekty a jiná svobodná povolání, jakož ani na vědce, stánkový prodej či např. na drobné řemeslníky, jakými jsou brašnáři, obuvníci, instalatéři, pokrývači apod.
Pokud zákonodárce nezasáhne prostřednictvím legislativního procesu, nebudou mít povinné subjekty ode dne 1.3.2018 povinnost evidovat tržby plynoucí z bezhotovostních plateb, ať již jde o platby platební kartou nebo online platby, neboť ty jsou podle Ústavního soudu snadno dohledatelné a bylo by protiústavní je plošně sledovat. Od počátku března příštího roku dále nebudou mít povinné subjekty povinnost uvádět na účtenkách daňové identifikační číslo poplatníka, neboť to v případě fyzické osoby obsahuje její rodné číslo.
Dále Ústavní soud zrušil tři zmocňovací ustanovení zákona o EET, která zmocňují vládu k vydání nařízení, jimiž lze jednak dočasně rozšířit seznam tržeb vyloučených z EET, dále takové, jimiž lze některé tržby vyloučit úplně, a konečně ty, kterými vláda může stanovit, že některé tržby lze evidovat jen ve zjednodušeném režimu. Tato ustanovení jsou podle orgánu ochrany ústavnosti v rozporu s ústavním pořádkem, neboť to, na koho evidence dopadá a v jakém rozsahu, by mělo být alespoň rámcově regulováno zákonem, nikoli podzákonným právním aktem.
V souvislosti s odloženým zrušujícím účinkem můžeme ze strany předkladatelů zákona o EET a jiných subjektů předpokládat zákonodárnou inciativu, která ve svém důsledku „předběhne“ zrušující účinek nálezu Ústavního soudu. Ostatně již v současné době připravuje Ministerstvo financí novelu zákona o EET, od které lze očekávat, že bude reflektovat názory Ústavního soudu uvedené v předmětném nálezu.
Purkyt & Co.
advokátní a mediační kancelář